Emo girl (Shitty Story) ✔

14.7.2k17

Flashback
Pak jsem přišla na řadu já. Jediný kdo tleskal byla Verča. Ostatní mě zase jenom pomlouvali. Vysvědčení bylo dobrý. Dvě trojky, a zbytek dvojky. Trojky byly z hudebky a výtvarky. Na hudebce odmítám zpívat, a na výtvarce maluju jenom černobíle a podle sebe. Jsem tvrdohlavý člověk.
Konec Flashbacku

Z Johnnieho pohledu
Učitelka měla zase nějaký kecy na naše známky. Že prej jsme v prváku, a máme horší známky než druhák. Mlela jenom chvilku, a pak nám začala dávat ty smrtelně nebezpečné papíry jménem vysvědčení. Já jsem od přírody chytrej na přírodopis. Matika mi taky jde. Anglicky umím výborně díky Sethovi a jeho kapele ve které je jako kytarista, díky čemuž mi jde i hudebka. Čeština není moje silná stránka, a zbytek předmětů mě nezajímá. Když jsem si šel pro ten blbej papír, tak jsem slyšel ty pomluvy mých 'úžasných' spolužáků. Cestou zpět do lavice, mi chtěl někdo podrazit nohu, ale díky reflexům jsem uhnul, a ve zdraví došel do lavice. Známky byli vcelku dobrý. Jedničky jsem měl z matiky, příroďáku, ájiny a hudenky. Trojky byli z češtiny, zemáku, a volitelňáku. Zbytek byli dvojky. Nakonec to není tak smrtelně nebezpečnej papír... Pak jsem si vzpomněl na ten dárek pro Barču. Já jí ho zapomněl dát. Já jsem vůl. Musím jí ještě dneska před naším odletem stihnout.

Z Barči pohledu
Když hodina skončila, vyšla jsem s Vef před školu, a čekala jsem na Johnnieho. Nikde nebyl. Už 20 minut po konci hodiny, a on pořád nikde. Radši půjdu domu. Ani mu nestojím o to, aby se se mnou rozloučil... To fakt 'potěší'. Cestou domů jsem uviděla černou dodávku, která jela naproti mě. Nevšímala jsem si jí, protože je to jenom dodávka. To byla ovšem chyba. Za chvilku jela za mnou, takže se musela někde otočit. Přešla jsem na chodníku dál od silnice, aby mě do ní když tak nikdo nezatáhl. Člověk nikdy neví. Z dodávky vystoupil lehce zarostlý muž. Měl černé tílko, a viditelné svaly. Když jsem se mu podívala do obličeje, byl mi povědomý. Byl to... Ne! To nemůže být pravda! Myslela jsem si, že má být v Německu, ne v Čechách. Je to John Landrum Cooper! To nemůže být pravda! Já jsem musela umřít. Stála jsem na místě, a koukala na něj. Musel na mě být opravdu děsivý pohled, jelikož mi začalo téct pár slz. Slz štěstí. Musíte si myslet, že jsem měkota, ale Skillet jsou můj život. Poslouchám je už 6 let, a vždycky mě vytáhli ze dna do nebe. Nevím co bych bez nich dělala. A teď stojí jejich zpěvák naproti mě. Teď mi to došlo. Seth je jejich kytarista, a odlétají do Ameriky na dokončení turné. Měla bych dostat Nobelovu cenu za 'inteligenci'. Takže jestli to chápu dobře, tak znám kytaristu Skillet, a byla jsem i u něj doma?! Pane bože děkuju!

Takže děkuju za trpělivost. Teď se teprve dostáváme pořádně k příběhu. Of course dejte votes a napište koment, jestli se vám příběh líbí nebo ne! Budu verrrry happppy. Díky!

Asi jsem dneska něco měla, protože jsem poslední hodinu myšlenkama mimo realitu, a moje mysl, je veselejší než obvykle. To jste ale mohli už poznat z příběhu! 😱❤

Ahoooj a miluju vás všechny! ❤😜😍🙌