Emo girl (Shitty Story) ✔

13.7.2k17

Flashback
"Jo, sorry... Co jsi říkal?" "Že už by jsme měli jít" řekl, a začal se smát. "Jo... Díky" odpovědí mi byl jenom nechápavý pohled říkajíc 'Za co?'. "Nic nic... Jdeme?" řekla jsem, a pokynula rukou směrem ke škole. Přikývl, a šli jsme každý ke své skříňce.
Konec Flashbacku

Z Barči pohledu
Přišla jsem do třídy, a hned jsem zaplula do svojí lavice. Vlastně, teď už do 'naší' lavice. Byla jsem celkem překvapená, když tam byla Verča sama bez té její party. "Co se stalo?" zeptala jsem se, na můj vkus milým hlasem. "Nic. Nechci dopadnout jako ona." řekla, a ukázala na tu blonďatou růžovou nánu, které říkám Barbie. Ani nevím jak se jmenuje. Myslím Vanesa. Nebo nějak tak... "Dobře děláš..." řekla jsem, a začali jsme se smát. Najednou jsem se cítila úplně uvolněně. Tak, jak už dlouho ne. "Je mi líto co se stalo." řekla po chvilce, a já přikývla se slovy "zapomeneme na to?" "Moc bych si to přála. Chci aby jsme se spolu bavili jako kdysi..." když tohle řekla, musela jsem jí obejmout. Ona mě taky obejmula, a třídou se rozlehly nechápavé pohledy na nás.

Když zazvonilo na hodinu, tak jsme všichni zmlkli. "Vítám vás na vaší poslední hodině na základní škole. Někteří se na tento den těšili, někteří na něj budou vzpomínat, a někteří ho budou nenávidět do konce života. Je už jen na vás, do jaké skupiny se zařadíte. Už uběhlo devět let od doby, co jste nastoupili do první třídy..." takhle učitelka mlela asi 10 minut. Potom se přesunula k vysvědčení.

"A první ke mě půjde Michal Pospíšil." prohlásila, a třídou se rozlehl hlasitý potlesk. Když mu předala vysvědčení, tak se potlesk ozval znovu. On si šel sednout, a takhle to probíhalo se všemi. Pak jsem přišla na řadu já. Jediný kdo tleskal byla Verča. Ostatní mě zase jenom pomlouvali. Vysvědčení bylo dobrý. Dvě trojky, a zbytek dvojky. Trojky byly z hudebky a výtvarky. Na hudebce odmítám zpívat, a na výtvarce maluju jenom černobíle a podle sebe. Jsem tvrdohlavý člověk.

Ahooj! Tak je tu další kapitola. Včera jsem jí už nestihla vydat, tak jí tu máte dneska... Samozřejmě o dnešní kapitolu taky nepřijdete. Tak snad vám to nevadí! 🙏

Už opravdu nevím, co sem psát. Ono je to pořád to samé. Votes a komentáře pokud se vám příběh líbil, a nebo mi napište co zlepšit nebo změnit. Budu muset vymyslet něco originálnějšího! 😜😶

Omlouvat se za chyby protože jsem taky jenom člověk je už také divné, ale to prostě nemůžu nenapsat... 😉❤

Omlouvám se za chyby, protože jsem taky jenom člověk... (Ačkoliv se to může zdát divné) 😇🙌

Jste úžasní a miluju vás! 😱😍