Flashback
"Řekl jsem, že tě mít budu!" řekl už dost sebejistě. Znělo spíš jako rozkaz. "Nešahej na ní!" ozvalo se, a všichni jsme se tam otočili. Johnnie... Díky bohu.
Konec Flashbacku
Z Johnnieho pohledu
V tu chvíli se na mě vsichni podívali. Ti kluci spíš nechápavě, ale Barča na mě koukala jako na anděla. "Tohle nemá cenu" řekl ten co byl těsně u Barči. V tu chvíli odešli, ale jeden stihl ještě věnovat Barče nenávistný pohled. "Dobrý?" zeptal jsem se mega roztřesené Barči. "A-ano..." odpověděla, a byla celkem mimo. "Na" podal jsem jí její jídlo, a sám si nechal to svoje. Sedl jsem si na lavičku, a s Barčou jsme se pustili do jídla... "Kde jste byli tak dlouho? Čekali jsme na vás..." John už začal mluvit anglicky... To je skvělý... "Johnnie šel pro jídlo..." Barča anglicky očividně umí... "Baru?" "Ano?" odpověděla mi po chvilce, když dožvýkala. "Asi to budeme muset sníst v buse... Musíme už jet na hotel." "Dobře" řekla, a usmála se. "Jaká byla autogramiádá na letišti?" zeptal jsem se Setha trochu posměšně. "Skvělá. Myslím že to bylo lepší než po koncertě!" odpověděl mi, a začali jsme se smát. Barča si povídala celou cestu k autobusu s Jen. Plynulou angličtinou. Netušil jsem, že umí tak dobře anglicky... Když jsme nastoupili do našeho osobního autobusu, zabral si každý své místo. Tenhle autobus není tak luxusní jako ten v Evropě, ale ujde to... Seděli jsme tak, jako v letadle. Ale s výjimkou, že já, Barča, Jen a Seth jsme seděli v jedné řadě, protože na konci busu byli čtyři sedadla...
Ahooj! Omlovám se, že je kapitola tak krátká, a že jsem jí vydala až teď... Jsem hrozná vím to... 😛🙏
ČTEŠ
Emo girl (Shitty Story) ✔
Teen FictionJsem 15ti letá emo holka jménem Barča. Poslouchám metal, a jsem kvůli tomu i svému vzhledu šikanována, i od svého otce... Mám jedinou kamarádku, ale ta je z mojí staré školy, a moc se nevídáme.
