Výklad

230 13 0
                                    

Flashback

"Já jsem Verča, a... a... A nemám vám co dalšího říct, protože to stejně přes prázdniny zapomenete..." budu upřímná. Mohla jsem být milejší, ale byla to pravda... "Na tenhle výstup nikdo nezapomene ani přes prázdniny." poznamenala nějaká blondýna v růžovejch šatičkách v první lavici. Celá třída dostala záchvat smíchu, a já tam pořád musela stát...
Konec Flashbacku

Z Verči pohledu
Když mě učitelka poslala sednout, hledala jsem volná místa. Volno bylo jenom u tý blondýny, u nějakýho kluka kterej vypadal jako Shaggy ze Scooby-Doo, a u Baf. Samozřejmě jsem zvolila Baf, která nejspíš nebyla moc nadšená... "Já se jí ani nedivím, ale může mi dát šanci, ne?" řeklo moje podvědomí. "Ne, nemůže" odpovědělo si samo. Asi jsem cvok, že se tu hádám sama se sebou, ale i tak... "Baru?" špitla jsem tak, aby mě nikdo jiný než ona neslyšel. "No?!" řekla otráveně, a učitelka jí hned spřažila pohledem. "Tak holky to asi chtějí říct za mě! Tak sem pojďte." řekla ta stará baba u tabule, a šla nám podat křídy. "Nemyslím si, že by to bylo nutné..." pípla Baf, učitelka jí opět spražila pohledem. Každá z nás si vzala křídu, a nějaký papír. Na papíře bylo napsáno co by měla třída vědět, a Baf se pustila do vysvětlování.

Z Barči pohledu
N

esnáším mluvit před třídou, a Vef mlčí. Celou dobu tady musím mluvit já. Je to nefér, protože ona si se mnou chtěla povídat. Když už jsem řekla všechno ze svého papíru přišla na řadu Vef. Její pohled, byl plný nervozity, a strachu. Nemohla jsem se na to koukat, ale zároveň jsem chtěla aby se trápila za to, co mi provedla v tom parku. Když zhruba 5 minut nic neříkala, řekla učitelka ať jdeme všichni už domů, protože jsme naším (mým) výkladem strávili 2 hodiny...

Z Johnnieho pohledu
Čekal jsem před školou na Barču, ale nikde jsem jí neviděl. Potom vyšla, a vedle ní nějaká holka. Barča tý holce něco řekla, a šla ke mě. "Ahoj, kdo to byl?" zeptal jsem se, a na odpověď jsem nemusel čekat dlouho. "Verča. Moje kamarádka... Ta z toho parku...". Chudák Barča... "Nechceš jít ke mě? Máme popcorn a hodně filmů." Doufal jsem, že jí to zvedne náladu. "Jo, jasně. Jenom napíšu tátovi." "Super" "Zase bude u mě! Jo!" pomyslel jsem si, a čekal než si Barča vyřídí svoje věci...

Z Barči pohledu
Musela jsem napsat tátovi, aby pak neměl kecy, že neví kde jsem.

Barik: Čau tati, dneska přijdu až ve 4.

Táta: A kam jdeš ty krávo blbá?!

Barik: Jdu si něco koupit, a pak jdu na jídlo.

Táta: Do zítra se domu nevracej!

Barik: Ok, čau

Táta: Děvko

"Taky tě miluju..." pomyslela jsem si...
Johnnie zrudl, a vypadal jako by mě chtěl každou chvíli zabít. Na čele mu vystoupla žíla, a jeho modré oči měl nyní skoro černé. "Co se stalo?" zeptala jsem se, a strach který jsem v sobě měla, byl lehce slyšet...

Hudba: BVB - Rebel Love Song
Ahoooj! Tak doufám že se vám tato část líbila, a užili jste si jí. Pokud ano, tak nezapomeňte dát votes, a napsat komentář. Pokud se vám něco nelíbí, tak napište co mám změnit nebo zlepšit. Budu ráda za všechny ohlasy! ❤😇

Omlouvám se vám za chyby, ale i já jsem jenom člověk. (Ačkoliv se vám to může zdát divné 😅)

Užijte si den, a já se jdu koupat do Lipna! 🙋😱

Miluju vás! ❤😍

Emo girl (Shitty Story) ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat