13.10.2k17

91 10 0
                                    

Flashback
Mamka hned odešla, a já tam zůstala s Berym sama. Sedla jsem si na zem, a záda si opřela o dveře. Martin odešel nahoru, a já tak seděla s Berym na chodbě, a přemýšlela jsem o všem co se za poslední dobu stalo.
Konec Flashbacku

Z Barči pohledu
Najednou jsem ležela v posteli. Jak jsem se sem dostala?! Vstala jsem z postele, a slyšela mamku jak řve na celej dům "Vstávejte! Snídaně!" hned jsem se zvedla z postele, a měla jsem jen triko, a kalhotky. Úžasný... Snad mě převlékala mamka... V pokoji jsem našla ještě neúplně vybalené oblečení, takže jsem si z něj hned vzala černé džíny, a tílko s křížem a nápisem 'Skillet'. Na chodbě jsem slyšela celkem dost klučičích hlasů. Žádná holka kromě mě tu asi není... Otevřela jsem po chvíli dveře, a na chodbě bylo asi 10 kluků. Všichni šli ze shora, někam dolů. "Dělej, chci být v jídelně co nejdříve!" zařval jeden, takže jsem aspoň věděla kam jdou. Šla jsem s nimi, a doufala že po cestě potkám mamku. Nepotkala jsem jí, ale objevila jsem jídelnu... Když jsem vešla do jídelny, tak se všechny pohledy sesunuly na mě. Bylo jen slyšet šeptání typu "Odkdy tu jsou holky?" a "Koukejte na ní..." Byla jsem celkem nervózní, ale mamka mě uklidnila tím že zařvala "Věnujte se jídlu!" podívala se na mě, a ukázala mi stůl kde budu prý zatím sedět, než si tu najdu kamarády. "Mami, nechci si tu hledat..." zbytek jsem nestihla doříct, protože mě mamka umlčela větou "To vyřešíme po snídani, Baru". Jen jsem kývla. Sedla jsem si ke stolu, a moje mamka zatím donášela další jídlo pro ty kluky. "Nechceš pomoct?" zeptala jsem se jí, a ona jen přikývla. Šla jsem za ní do nějaké menší kuchyně, kde byli vyskládané talíře a mísy s jídlem. "Každému klukovi jeden talíř, a jednu mísu doprostřed každého stolu." vysvětlila mi, a já hned začala plnit tento příkaz. Vzala jsem tři talíře, protože umím nosit třeba 5 plných talířů, a ani jeden mi nespadne. Když jsem vešla do jídelny, hned jsem se zorientovala kdo talíř nemá, a šla jsem hned k prvnímu stolu. Byl tam Martin, nebo jak se jmenoval. Položila jsem před něj talíř, a chtěla jsem dát i dalším dvěma klukům od jeho stolu (žádné dvojsmysly! 😂), když se tam přihnala nějaká blondýna, a začala mi nadávat. Byla zhruba v mém věku, a měla na sobě hodně krátký růžový croptop, a k tomu minikraťasy, které spíše připomínaly tanga... "Co si jako myslíš že děláš?!" začala na mě řvát "Snažím se začarovat ty kluky v žáby, ale asi jsem omylem začarovala tebe..." odpověděla jsem jí, protože mě nic lepšího nenapadlo, a ona zrudla. Nevím jestli vztekem, nebo tím, že se jí začali smát. "Seš fakt dobrá" řekl jeden z nich, a nastavil ruku jako že si plácneme. Ta holka si s ním plácla, a on jenom nechápavě koukal na ní, a pak na mě. "Hej, dej si bacha emařko, oni jsou moji, a zajímá mě proč tu jsi, protože jsem tu vždycky byla já jediná holka, a tak to i zůstane! Oni jsou moji!" poslední větu zařvala opravdu nahlas, a všichni se na ní otočili. "Počkej! Jdu říct mamce co jsi mi udělala!" řekla, a kluci nás pozorovali. Najednou jí začali téct slzy, a dala si pěstí do ruky. Ruka jí okamžitě zrudla, a ona šla za mojí mamkou. Podívala jsem se na kluky, a stále jsem měla dva talíře v ruce. Položila jsem je před ně, a oni se na mě usmáli "Díky. A jí neber vážně. Je to komediantka, a nikdo jí tu nemá rád... Teda... Krom těch kluků kteří jsou..." nestihl větu doříct, protože za mnou přišla moje mamka. "Proč jsi ublížila své sestře?" zeptala se mě, a se mnou to málem švihlo o zem. "Sestře?!" řekli jsme s tím divným stvořením ve stejnou chvíli.

Omlouvám se, že jsem měsíc nevydávala díly, ale je toho teď na mě moc... 😓

Btw. Kdo jde v lednu na BlackVeilBrides do Kölnu? Já nemůžu... 😞❤

Dejte V/C, a ahooooj!!! ❤❤

Emo girl (Shitty Story) ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat