Flashback
Mamuška: Tak já přiletím. Na Johna kontakt mám, tak se s ním domluvím. Promiň Baruš, ale už musím jít. Zítra ti napíšu. ❤
Já: Dobře. Děkuju ❤
Konec Flashbacku
Z Barči pohledu
Když jsem ukončila konverzaci s mamkou, tak jsem se začala nudit. Sedla jsem si na tu malou poměrně nepříjemnou 'lavičkožidli'. Je to divná věc. Měli by se na ní vejít aspoň 3 lidi, ale vejde se na ní maximálně jeden a půl dospěláka... Teď to ale bylo jinak. Přisedl si ke mě nějakej kluk. Blond vlasy, a zelené oči. Byl to ten typ kluků s IPhonem, značkovýma botama, a tunou holek které ho milují. Já jsem mezi ty holky nikdy nepatřila, protože takové kluky nesnáším. "Nevadí že jsem si přisedl?" Je tady asi 20 volnejch 'lavičkožidlí', a ty si musíš sednout zrovna na tu obsazenou. "Ne" nemám náladu ani důvod mu odpovídat nějak extra mile. Proto jsem to spíš zavrčela. "Jak se jmenuješ?" Proč chce vědět moje jméno?! "Proč?!" zeptala jsem se podrážděně. "Chci vědět jméno mojí budoucí holky" "Tak si nějakou jdi najít" řekla jsem mu ignorantně. "Ale já chci tebe. A taky tě budu mít." druhou větu mi zašeptal do ucha, ale se mnou to ani nehlo. V tu chvíli přišli nějaký další kluci. Všichni včetně toho idiota měli svaly. Já jsem oproti nim tyčka... "Moc si nevěř" řekla jsem, tentokrát trochu posměšně. "Řekl jsem, že tě mít budu!" řekl už dost sebejistě. Znělo spíš jako rozkaz. "Nešahej na ní!" ozvalo se, a všichni jsme se tam otočili. Johnnie... Díky bohu.
ČTEŠ
Emo girl (Shitty Story) ✔
Teen FictionJsem 15ti letá emo holka jménem Barča. Poslouchám metal, a jsem kvůli tomu i svému vzhledu šikanována, i od svého otce... Mám jedinou kamarádku, ale ta je z mojí staré školy, a moc se nevídáme.
