I wish... (Cameron Dallas)

The past

Kolem páté hodiny jsem se rozhodla jet domů Cameron mi nabídl, že mě odveze. Měla jsem celkem dost kufru, protože ty šaty a líčení a vše okolo zabírala hodně místa. "Oh počkej zapomněla jsem si klíče nahoře" řekla jsem, když jsme odnášeli poslední kufr. "Počkej tu stejně musím na záchod, tak ti pro ně skočím. Vděčně jsem se usmála a počkala na Cama. "Tak co dobré už?" zeptal se Aaron a já leknutím poskočila a ten se smál jak blbeček. "Ha ha moc směšně co tu ještě děláš?" zeptala jsem se ho. "Ale jen se potuluji už pojedu ale domů" vysvětil a ukázal na kufr. Jen se kývla. "Blair mohl bych tě požádat, jestli bych se nemohl stavit, nebo můžeš ty klidně, nebo půjdeme na procházku cokoliv chceš jen bych tě chtěl poprosit o vysvětlená chci ti říct, jak vše bylo" podíval se na mě a já nevěděla co říct, jen sem na něho koukala, jak na debila. "Nemáme moc času mluv semnou prosím Blair" řekl mi. Zrovna jsem mu chtěla odpovědět, když....

Když vešel Cameron to, ale Aaron rychle zmizel asi věděl, že by s toho byla další hádka. "Co baby vše ok?" zeptal se mě a já jen přikývla milovala jsem, když mi tak říkal vzali jsme kufry a sedli do auta. Za necelých 20 minut jsme byli u mě doma. "Zítra si tě vyzvednu" otočil se na mě Cam. "Zítra ne máš přeci tu přednášku a musíš být ve škole o hodinu dříve vezmu si auto potkáme se ve škole" řekla jsem mu. "Kurva já úplně zapomněl musím si doma vše nachystat" proklel Cam. "To nic utíkej děkuji za víkend" políbila jsem ho. "Já za tebe" prohloubil polibek. "Vzala jsem si všechny kufry a šla k domu. Nechala jsem všechno v předsíni a šla si udělat kávu byla jsem ze všeho unavená. Celou cestu jsem přemýšlela, co Aaron, jestli mu mám dát šanci ať mi to vysvětlí. "Když jsem si zalila kávu. Utíkala jsme pro telefon.

Ok dnes večer v 8 hodin buď u lesíka za městem, pokud víš, kde to je B.

Zmáčkla jsem odeslat a čekala na zprávu asi měl v ruce telefon, protože mi Aaron napsal okamžitě.

Neboj, vím, kde to je budu tam A.

Jen jsem se modlila ať to není žádná bouda to on dělá rád.

19.45 jsem vyrazila cesta je docela dlouhá, ale hlavně je daleko a tím sem se pojistila, aby nás nikdo neviděl. Nasedla jsem do auta a vyrazila. Byla jsem tam přesně v 8 hodin a on nejspíš taky, protože jsem zahledla jeho auto. "Jsi tady" řekl, když mi otevřel dveře, abych mohla vystoupit z auta. " Ne nedělala jsem si srandu víš tak o co jde nemám čas" řekla jsem mu. "Dobře v prvé řadě jsem moc rád, že jsi napsala a přijela chtěl bych se ti za vše omluvit co se stalo kdysi a jaký zmrd jsem byl i teď. Miloval jsem tě a popravně milovat jsem tě nepřestal tady toto jaký jsem je prostě, abych zastínil to, že jsi šťastnější, než jsi, kdy byla semnou. Přijde mi to tak a nelži mi já ti už ti ode dneška nemíním lhát. "Na to je pozdě nemyslíš?!" zakřičela jsem na něho. "Nech mě domluvit sakra podváděl jsem tě, protože mi vše stouplo do hlavy a tobě taky neříkej, že se ti nelíbilo, jak chtěl od tebe každý podpis každý článek časopis nesl tvoje jméno byl jsem sobec, když jsem vše posral i u tvých kamarádů. A teď tě tu vidím, jak se směješ si sama sebou a máš kluka byl jsem rád, šťastný, ale bolelo to Blair, proč si nebyla taková semnou" zeptal se mě.

"Že nebyla? Aarone já tě milovala i když si mě podváděl trpěla jsem vše, ale do určité doby jinak bych se sesypala to jsi chtěl? Byla jsem ráda, že jsem se odstěhovala a nikomu nic neřekla stejně to bylo všem jedno. Možná si mě miloval, ale teď mě už nemiluješ nehraj to a mě prosím tě! Jsem ti schopná odpustit a vše zahodit za hlavu víc dělat nemůžu no spíše nechci, a hlavně ano jsem šťastná teď opravdu jsem, ale zapátrej v paměti a vzpomeň si jaké to bylo jaká jsem byla s tebou a možná si vzpomeneš, že jsem byla stejná jenom ty jsi to neviděl" řekla jsem mu a chtěla nastoupit do auta. "Blair děkuji, že jsi mě vyslechla a odpustila přísahám, že bude vše ok už, jen můžeme být kamarádi aspoň prosím" zeptal se mě a tím mi vyrazil dech. "To už po mě chceš trochu moc ne?" zeptala jsem se ho. "Hele nebudu ti dělat žádné problémy, jen prostě se pozdravit normálně bavit, pokud bychom znovu fotili zkusíš to?" zeptal se znovu. "Nevím" odpověděla jsem mu nastoupila do auta a jela domů. 

Tak slib dodrzim mate tu dalsi hezkou sobotu 💋