I wish... (Cameron Dallas)

Hello Blair

"Hej v žádném případě" žduchla jsem ho od sebe a on se začal smát. Chtěla jsem se otočit a jít za holkami, když jsem uviděla povědomou tvář. "Kurva, co on tady dělá" zanadával Cameron. Byl to on. Je zpět.

"Ahoj Blair" usmál se Jeremy. "Aah-hoj" snažila jsem se nějak vykoktat, ale byla jsem pořad v šoku, že je tu. "Dallasi" kývl k němu Jeremy "co chceš?" zeptal se místo pozdravu Cameronem. "Snad můžu pozdravit své známé, aniž bych něco chtěl ne? Nikdy si nebyl Camerone naivní láska tě změnila, ale to je pochopitelné je to Blair přeci vidím, že jste to dali dohromady" povídal Jeremy a těkal očima směrem k nám, jak se k sobě tiskneme. "To ti může být jedno, ale ano jsme spolu proč ses vrátil a kde jsi byl?" Zeptala jsem se pořád nevěřícně, že je tady. "No to bych nerozebíral" zasmál se a šel do školy. My jsme ho následovali.

"Videla jsi Jer je tady" přiběhla Nan hned, jak nás uviděla vejit do třídy, kde máme zase nějakou přednášku. "No nepovídej Nanetten jsi, ale rychlá i když nikdy bych k tobě nepřiřazoval to, že tě drby zajímají" rýpl si Cam do Nan. "Jsi kretén Dallasi" řekla a šla si sednou do lavice za Nashem. Divala jsem se na něho nechápavě. "Nedívej se tak na mě" odpověděl mi a začal si něco čmárat do sešitu. Takhle to bylo celých pětačtyřicet minut vyučování, už jsem dokonce začala odpočítávat. Když už zazvonilo sebrala jsem si všechny věci a odešla ke skříňce, aniž bych něco říkala.

"Blair" volal Cam, ale já se skoro rozběhla pryč. "Blair sakra stůj" zakřičel Cameron,ale to jsem už zabočila za roh nechtěla jsem sním mluvit ne když se choval jako kokot opět a zas dokonce i k Nan a to bezdůvodně. Zabočila jsem ke své skříňce, kde na mě Cameron už čekal. "Mluv semnou prosím" řekl něžně "a už jsi normální?" zeptala jsem se ho „promiň choval jsem se, jak kokot Nan jsem se omluvil promiň rozhodil mě ten kokot v pohodě" usmál se. "Came, ale tohle je furt pořád tě někdo rozhazuje a pořád se kvůli toho hádáme příště a-" byla jsem umlčená jeho rty, které na ty mé přitiskl. Spolupracovala jsem, dokud se neodtáhl. "Žádné příště budu tě respektovat, pokud budeš chtít něco tak ok" pohladil mě po tváři. "Miluju tě" stoupla jsem si na špičky a políbila ho "Já tebe babe" skousl mi ret.

Když skončila škola odnesla jsem si do skříňky věci a šla si odskočit na wc, než Cameronovi skončí vyučování, nebo co to vlastně oni měli pak pojedeme konečně domů. "Blair" zavolal na mě někdo otočila jsem se a uviděla, jak jde ke mně Jeremy. "No, co chceš" řekla jsem mu, jakmile byl u mě. "Ale co ten otrávený tón no chtěl jsem si promluvit" řekl mi. "A o čem chceš mluvit mám svůj život ty jsi mi ublížil, takže budeme se zdravit, ale to.je tak vše" vysvětlila jsem mu. "Ne Blair o tomhle nechci mluvit, ani o Nás, co bylo, já chci mluvit o tom, kde jsem byl" řekl celkem nervózně. "Aha ehm jsi v pořádku? Zdáš se mi bledý dobře víš, co stav se ke mně kolem 7 ano?" Řekla jsem mu. "Je mi dobře a děkuji Blair" řekl mi a odešel.
Kurva to zas bude.