"Teda Bonnie nevěděla jsem, že jsi taková svině" řekla Nan a šla s námi.
Po tom incidentu jsme šli teda všichni na jídlo, kde se to mělo i oslavit, ale já neměla na nic vůbec chuť. "Zlato už na to nemysli. Mysli, že jsi dala svojí důležitou část v životě a teď přichází ta nejdůležitější a žádná Bonnie ti v tom nezabrání, takže se usměj objednej si jídlo ať v sobě něco máš a pak si dáme panáka" usmál se Cam. "Asi máš pravdu objednáš mi prosím hamburger skočím si na toaletu a zavolám mamce úplně jsem na ní zapomněla" řekla jsem Camovi a šla si odskočit.
Vytočila jsem od mamky číslo a čekala kdy to zvedne kupodivu to zvedla hned u druhého zvonění. "No zlatíčko tak co" začala hned mamka. "Taky tě zdravím a mám to" usmála jsem se. " AAAAAA" zakřičela do telefonu. "Bože mami asi jsem ohluchla" promnula jsem si ucho. "Bože já mám takovou radost zlatíčko moc a moc ti s tatínkem gratulujeme a večer to oslavíme, nebo už máš jiné plány s Camem a s ostatníma? A co holky, jak dopadly?" zeptala se a mě se sevřel žaludek. "Ehm no Nan to dala, ale Bon... ta... ta nedala ústní" řekla jsem zklamaně. "Oh zlatíčko to mě mrzí doufám, že si to nedáváš za vinu" máma to poznala. "Ne nedávám musím končit uvidíme se doma ahoj" řekla jsem ji a tipla hovor.
Přepudrovala jsem si trošku obličej, abych zamaskovala nedokonalosti, které jsem tam měla od pláče a šla zpět za ostatníma. Cam, jak mě viděl se usmál a umožnil mi, abych mohla kolem něho projít. "Tak na to, že jsme to dali?" zeptala se Nan, která už držela v ruce panáka a ostatní taky. "Na ty opravdové přátelé" řekl Matt. "Na to ať děvky prolhané žijou" řekl Shawn. "Shawne... to stačí" řekla jsem. "Jo? Myslíš Blair? Miloval jsme ji opravdu jsem se zamiloval a byl jsem jí vděčný, že mi ukázala, co to zase je někoho milovat a pak zjistíš, že ti ta milovaná osoba několik měsíců lže do obličeje a zároveň chce mého nejlepšího kamaráda a co víc chce ho přebrat své nejlepší kamarádce, tak Blair teď mi řekni připiješ si na prolhané svině, nebo si myslíš pořád opak?" řekl Shawn. "Už jsem to nezvládla slzy se mi spustily proudem. Vzala jsem kabelku a utíkala ven z bistra. "Blair počkej sakra" křičel zamnou Cam. "Ne Camerone nemůžu není mi to příjemné tam sedět užívat si, když před hodinou moje kamarádka řekla, co řekla a já pořád přemýšlím, kde se stala chyba, co jsme udělala špatně" vzlykala jsem. "Bejby ty jsi neudělala nic špatného, jen je to prostě mrcha já nevěděl, že mě chce nestaral sem se o ní a miluji tebe pojď zpět prosím" natahoval ke mně ruku. "Taky tě miluji, ale nemůžu nech mě teď být prosím" řekla jsem a šla jsem domů.
pohled Camerona
"No skvělé Shawne to si tomu dal" řekl jsme, jak sem se vrátil do bistra. "A co jako jen ať sundá ty brejle" řekl a kopl do sebe panáka. Byl jsem pryč jen 5 minut a on už je na plech. "Bude to dobré neboj Blair se uklidní a pochopí to mě to taky mrzí přijde mi, že jsem jí vůbec neznala, a to jí znám 10 let dej tomu čas" řekla Nan a já jen kývl. "Vím, co musím udělat" řekl jsem a odešel z bistra. Musíme si promluvit C. odeslat... Bonnie.
pohled Blair
Přišla jsem domů a modlila se, aby doma ještě nikdo nebyl nechtěla jsem, aby mě takhle viděli. Odemkla jsem byt a oddechla jsem si, že aspoň něco je, jak sem řekla. Šla jsem do pokoje, kde jsem si vysvlékla a oblékla si domácí věci přešla do koupelny a tam se odlíčila šla jsme si udělat čaj na uklidnění a snažila jsem se najít něco normální v televizi, než přijdou naši. Když v tom mi zavibroval telefon. Nevšímala jsem si toho byla to sms a já tušila, že je to Cameron neozvala jsem se mu, že jsem doma v pořádku. Telefon zavibroval znova, a tak jsem ho rozklikla. Byla to Bonnie.
Bude můj vím, že mě chce a dokážu ti to.
Všechno je to tvoje chyba!
ČTEŠ
I wish... (Cameron Dallas)
FanfictionBlair Mitchel neměla nikdy kamarady záviděli jí úspěch v modelingu i to,že je chytrá, ale i tak byla spokojená. Než jí rodiče řekli, že s stěhují do L.A. kvůli nové práce. Najde si v nové škole konečně pravé kamarády? A co když potká namyšleného boh...
