Záleží... jsem s Cameronem. Stálo v sms a mě jako by někdo dal facku. Nevěřila jsem ji, dokud mi nepřišlo na messenger fotka Camerona. "Panebože" řekla jsem si. Slzy se spustily automaticky nechala jsem je volně téct. Nevím ani, jak dlouho jsem brečela, dokud jsem neuslyšela zvonek rychle jsem šla do kuchyně si opláchnout obličej. "Už jdu" zakřičela jsem, když se zvonek spustil znovu. Otevřela jsem dveře a tam.
Otevřela jsem dveře a tam Bonnie. "Ahoj kámoško" zasmála se a vešla dovnitř. Zavřela jsem dveře a šla za ní. "Řekni mi jednu věc" řekla jsem jí. "Co? jaké to bylo s Cameronem?" zasmála se. "Cco-ože? Ne?! Tohle ti nevěřím chci slyšet proč Bonnie?" zeptala jsem se jí. "Proč co? Proč to dělám? Protože si mi vše posrala a zničila. Vzala jsi mi kamarády vzala si mi Camerona i když ten už je pryč, takže už jenom ta matura a kamarádi" řekla mi. "Jak je Cameron pryč? Maturu sis posrala sama v tomhle já nejedu a kamarády máš" řekla jsem jí. "Jo posrala, protože oni mají radši tebe, proto ti to dali a Nan a ostatní chci mít zase zpět. A nevěříš však jsem ti posílala fotku. Vím také, že tě to dost sebralo a dala si Camovi prostor, i když on to bere spíš jako rozchod proč myslíš, že se mi hned ozval? Aby byl semnou" usmála se. "Lžeš" křikla jsem na ní. "Nelžu copak ten prostor si nechtěla? Nejsi s toho zničená? co? šťourala do mě a já nemohla říct nic měla pravdu. Zasmála se "tak vidíš odkud si myslíš, že to jinak vím".
"Bonnie co po mě chceš?" zeptala jsem se jí. "Co chci? ať zmizneš, rozejdi se s Cameronem a nech nás všechny být" řekla mi. "Ale to nejde rodiče tu bydlí a já to tu mám ráda Camerona miluji" vysvětlovala jsem jí. "Bla bla bla nejsi snad dospěla? Školu máš, tak co běž fotit někde najdi si byt a bude vše ok tady máš odpověď na moji otázku proč" řekla mi. Zrovna někdo zazvonil, když jsem jí chtěla odpovědět. "Camerone co tu děláš?" zeptala jsem se v šoku. "Musel jsem tě vidět a" nedořekl to, když si všiml Bonnie. "Co tu kurva děláš?" zakřičel Cameron na Bonnie. "Šla jsem si pokecat s kámoškou a vysvětlit jí, jak se věci mají „vysvětlovala Cameronovi. "No nic půjdu ty beruško přemýšlej a ty Came se ozvy" mrkla a odešla.
"Čubka jedna odporná zkurvená, kdyby nebyla holka, tak ji rozkopu" křičel Cam byl cely rozrušený. "Ticho to bude dobré" utěšovala jsem ho. "Co ti chtěla?" zeptal se mě. "Nic psala mi, že budeš její a já ji psala ať přijde si to vyříkat, jenže mi psala, že je s tebou a nem-". "Cože?! Tak to si byla ty, komu psala pořád ty sms" řekl. "Ty si sní fakt byl ona... ona nelhala" řekla jsem a cítila, jak se mi oči zaplňují slzy. "Jo byl, ale ne tak jak si myslíš chtěl sem to dát do pořádku, ale ona si stejně mluvila to své" řekl mi a zvedl mi bradu. "Nic nebylo neboj se říkal sem jí, že miluji tebe, a tak to je cokoliv řekla není pravda prosím tě věř mi" klečel mi u kolenou a skoro vzlyknul. "Věřím ti neboj" řekla jsem mu. Zvedl hlavu ke mně a trochu se naklonil, aby mě mohl políbit. Byla jsem ze všeho, tak unavená, že jsem ho potřebovala. Přitáhla jsem si ho za vlasy k sobě blíž, a tak polibek prohloubila. Zvedl mě a posadil mě k sobě na klín. "Ach Blair" zasténal Cam. "Potřebuji tě Camerone" pošeptala jsem mu.
ČTEŠ
I wish... (Cameron Dallas)
Fiksi PenggemarBlair Mitchel neměla nikdy kamarady záviděli jí úspěch v modelingu i to,že je chytrá, ale i tak byla spokojená. Než jí rodiče řekli, že s stěhují do L.A. kvůli nové práce. Najde si v nové škole konečně pravé kamarády? A co když potká namyšleného boh...