Stay Strong

Stay Strong- ČÁST 3-*After a long time*

,,Hejé kjuci? Pred domlem stlojí náká pekná bluneta" hlásal Niall s plnou pusou. Asji chle popis"

,,Sakra Nialle nemohl by sis to někdy odpustit a přestat se cpát když na nás mluvíš?"

Optal se Liam.

,,Ploč?" podíval se nechápavě Niall.

,,Bože. Stebou je to někdy těžký" řekli kluci.

Louis přišel k Niallovi a vzal ho kolem ramen.

,,Ale neboj ztoho vyrosteš" řekl Louis a začal se idiotsky tlemit.

,,Ty!" Vběhl na něj Niall a sypal po zemi hranolky. 

,,Děti" Zasmál se Liam a všichni se přidali.

,,Jo to jsme" dodal Harry.

Znova se ozvalo zvonění."

,,Ježiš vždit jsme uplně zapoměli že někdo stojí venku." ozval se Zayn.

Všichni kromě Liama se sběhli k oknu.

,,Vážně nenápadní" chechtal se Liam.

,,Liame, já ti nevím...ta bruneta...ehm..." soukal ze sebe Louis" 

,,Vypadá jako ta co oni stále celý tři roky co jsme spolu mluvíš a ta co si nám ji ukazoval na obrazku." Vyhrkli všichni čtyři současně když jim došlo to co se snaží Louis říct.

,,COŽE?!" Vypískl Liam a div málem nepřepadl přes pohovku když se snažil dostat k oknu. A doopravdy. Stála tam. Ta co Liamovi chyběla. Jenže neměl šanci se sní spojit. Vždit měla dokonalý vztah. A přitom on ji měl moc rád. Chybí mu každý den v jeho životě.

Byl zvyklý sní trávit každý den. Tak ale co tu dělá?

,,To není možný" Vydechl Liam. Snažil se zhluboka dýchat. Dan stála před barákem kde bydlel.

Liam v sobě pocítil neuvěřitelnou radost ze života. 

,,Liame? Halo?" Hučeli do něj kluci zatímco byl Liam mimo.

,,Liame stojí před barákem. Nechcem aby si další tři roky vyprávěl o tom jak ti chybí tvá báječná nejlepší přítelkyně z dětství" hulákal mu Harry do ucha a ostatní přikyvovali.

,,Kurva Liame!" Zařval pobaveně Louis.

V tu chvíli se Liam zpamatoval a vyběhl z vily...

Ona tam stojí. Proletělo Liamovi hlavou.

,,Moje Daniell" pousmál se nadtím jak jí dříve říkával.

Proboha. Přímo ke mně kráčel Liam. Liam payne. 

,,Muj Liamko" pousmála jsem se nadtím jak jsem mu dříve říkávala. 

Chvěla jsem se po celém těle. Teď jsem věděla jak moc mi chyběl. Cítila jsem že se debilně usmívám. Otevřel bránu a já nemohla uvěřit že mě poznal. Obejmul mě a silně stisknul.

Měla jsem chuť brečet. Za prvé jsem byla zase sním a vzpoměla jsem si na ten skvělý pocit a za druhé jsem věděla že jsem se mu vždy mohla se vším svěřit.

Potřebovala jsem mu říct co se stalo.

,,Dan tolik jsi mi chyběla" Prolomil Liam ticho.

,,Liame ty mě taky"

Liam se odtáhl a zjistil z mé tváře že všechno není v uplném pořádku.

,,Pojď dovnitř řekneš mi co se stalo"

Liam zavřel bránu a ruku mi dal kolem pasu. Všechna nervozita ze mě opadala.

Vstoupili jsem dovnitř a dolů přiběhli kluci z kapely. Vždycky jsem je chtěla poznat. Ale teď zrovna jsem si chtěla osamotě povídat s Liamem. Všichni se mi představili a obejmuli mě.

Chtěli mě poznat a vědět o mně víc ale Liam se za mě omluvil. Provedl mě jejich vilou a pak jsme zamířili k němu do pokoje. Vyzval mě ať si sednu do pohovky a začnu mluvit. Sám si sedl vedle mě.

Tak jsem začala.