Stay Strong- ČÁST 21-*Visit*

308 28 1
                                    

Dvakrát lehce jsem se dotkla zvonku. Stáli jsme s Liamem před domem a čekali až nám mamka otevře.

Tedy mně když nevěděla že Liam přijde semnou.

Otevřela. Podívala se nejdřív na mě pak na Liama. Široce se začala usmívat.

Zase mě z ní začalo brnět celé tělo. Ona má asi jasnovidecký schopnosti. Pomyslím si.

Protože to opět vypadá jako by vše tušila. A to o mně ještě slyšet nemohla. Naštěstí žádní novináři o mně ještě neměli  potuchy čemuš se Liam a ostatní hodně divily. Asi si daly na chvíli pauzu.

Přivítala Liama a pak se vrhla ke mně.

,,Jasně mami mně se taky stýskalo ale nehodláš mě umačkat že ne?" dostávám ze sebe z posledního dechu.

,,Promiň" pustí mě a usměje se.

,,Pojďte dál" vybízí nás.

Vejdeme do obýváku a sedáme si na gauč.

Mamka nám pořád nabízela něco k jídlu a pití ale my odmítaly.

,,Liame a co pivo?" ptala se dál. Liam vykulil oči.

Dala jsem mu ruku na stehno.

,,Mami Liam pije jenom při příležitostech a to myslím oslavy a podobně takže prosím nenabízej mu

žádný alkohol."

,,No jistě, promiň neuvědomila jsem si že máš zdravotní potíže že?" omluvně se zadívala na Liama.

,,Bohužel" ušklíbl se.

,,Ale to je v pořádku nemusíte se omlouvat" dodal.

Dlouhou dobu jsme si povídali a já mamce řekla co se stalo za tu dobu co jsem se ubytovala v hotelu.

Byla hrozně zvědavá. Ostatně kdo by nebyl, kdyby to bylo naopak zvědavost by u mě zvítězila.

Pak už musíme jít.

Ale ještě Liama zastavuju.

Vedu ho na zahradu.

,,Pamatuješ?"

Svítí mu oči vzrušením.

,,Jak bych mohl zapomenout. Naše vzpomínka"

Oba se díváme na náš domeček z dětství.

Stay StrongKde žijí příběhy. Začni objevovat