Stay Strong

Stay Strong- ČÁST 26-*The right choice*

Nemohla jsem se vzpamatovat ze včerejšího nočního hovoru.

Měla jsem radost.

Volali mi z nakladatelství že se z mé knihy vytvoří film. A mám napsat pokračování.

Dneska mám přijít do budovy konkurzů protože se bude konat konkurz o dva hlavní herce.

Miley a Jacka. 

Liam tu radost sdílel semnou...byl tak moc rád že nebudu sedět doma a nudit se. A pořád dokola mi říkal že  věděl že to dotáhnu tak daleko.

Předchvílí odešel s klukama do práce. Seděla jsem na pohovce v pohodlných kytičkovaných legínách a černém triku, ze zadu s vystřiženýma křídlama. Aspon mi v tom vedru bude foukat do zad.

Ještě jsem měla chvíli čas. Před sebou jsem držela skleničku s troškou wisky. Potřebovala jsem rozpálit a rozhodně rozptýlit protože jinak se budu chovat jak totálně střelená a myslím že by to nikdo z těch lidí co všechny potkám neměl zapotřebí.

Dopila jsem, vstala a procházela se jen tak obývákem.

Liam měl chuť jít semnou ale co naděláme.

Vzala jsem kabelku a vyrazila. Zamkla jsem se a taxík mě už čekal před vilou.

Tak akorát včas jsme dorazila před budovu konkurzů.

Normálně bych se chvěla vzrušením ale díky bohu že wisky mi pomohla si všechno urovnat a chovat se slušně.

Zadívala jsem se na obrovskou budovu předsebou. Krásná jako zbytek Londýna.

Nadechla jsem se a přímým krokem zamířila dovnitř.

Hned mě přepadl u dveří cizí muž.

,,Daniella Clifford?" vykřikl nadšeně.

,,Ehm, ano to jsem já" potřásli jsme si rukou a táhnul mě do výtahu.

,,Už vás očekáváme. Jdete pozdě" zamračil se.

,,Pardon cože? Jsem tu přesně včas" zadívala jsem se na své hodinky.

,,Ale ne nejste."

Zachmuřila jsem se ale dál nic neříkala, stěmato nobl lidma by se člověk neměl přít, nedělá to dobře vašemu zdravý.

Dělám si srandu. Ale něco na tom pravdy je, když něco tvrdí nechte je přitom co říkají, je to lepší než vyvolávat zbytečné hádky.

Tohle je přece Londýn.

Dorazili jsme do patra 18.

Muž na mě kývnul ať jdu první.

Vystoupila jsem a všichni na mě upřeli svuj pohled.

,,Ech...Ahoj" pozdravila jsem je a mnula si zátylek, cítila jsem se trošku trapně.

Pak pozdravili i oni mě a začali se usmívat.

Přišla ke mně dáma s černou koženou sukní a bílou halenkou.

,,Zdravím tě Daniello...věřím že budeme skvěle spolupracovat, budu ti se vším pomáhat, když jsem si přečetla tvoji knihu naprosto jsi mě ochromila. Je to dokonalé a rozhodla jsem se že z tohohle by mohla být skvělá filmová sága.

,,Tak to vy? Ani nevíte jak moc jsem vám vděčná. Děkuju za tuhle příležitost. Nezklamu vás, přísahám."

Řekla jsem a poděkovala.

Zasmála se.

,,Věřím ti, ale za to bys měla poděkovat sama sobě. Né mně"

Usmála jsem se.

,,Takže..." Dala mi ruku na záda a vedla mě někam pryč.

,,Začneme konkurzem o hlavní dva herce. Až budou všichni herci vybráni asi tak po týdnu, představím tě štábu a ostatním.

Ale tvým ukolem je ted vybrat ty správné a hlavne semnou přichystat scénář do filmu. Jako každá kniha z které je pak film, určitě víš že ve filmu je i několik věcí jinak, a my to musíme vymyslet."

Poslouchala jsem ji a přikyvovala. Byla jsem v šoku.

,,Nemohla bych poprosit o vodu?" Zeptala jsem se.

,,Myslím že by ti bodlo něco silnějšího" usmála se.

Ta se mi začala zamlouvat.

,,Jistě" 

Odešla a o chvíli později přišla se skleničkou v ruce. Koňak.

,,A vlastně jsem se ti nepředstavila omlouvám se za nezdvořilost, jmenuji se Caroline. Caroline Thirwall.

Mohli by jsme si tikat?"

,,Jistě že mohli" přikyvuju a znova se sobě představujem.

,,Daniell"

,,Car."

Ulišnicky jsme se na sebe podívali.¨

Pak mě už vedla do sálu.