Stay Strong

Stay Strong- ČÁST 7-*With him, everything is better*

,,Chci aby sis zbalila své věci, rozhodla ses odejít tak si všechno odnes, tak jsem si užil s tvojí kamarádkou, už jsi mi nepřišla dost dobrá.

Proboha jako bys ty nic takovýho nikdy neudělala. Já že jsem grázl? Prosím tebe určitě si ted užíváš stím svým Liamečkem.

A jak to vím? No řekneme že mám informátora. Ano nechal jsem te sledovat na ty tři dny. A pak kdo mě podvádí viď? Děvko.

PS: nezapoměn si jet co nejdřív sbalit jinak to vyhodím na ulici a je mi opravdu jedno co se stím stane. Luke ;)"

Tak tohle mi napsal.

Rychle jsem vyběhla na záchod a začala šíleně brečet. Já že jsem děvka? Vždit s Liamem ani nic nemám. Já že si někdy jen tak užila a podváděla ho? Jak se opovažuje.

Vběhla jsem do volné kabinky a zamkla. Tohle mě asi zničí.

Sesunula jsem se na zem a hlavu si položila na kolena. Slzy tekly proudem. 

,,Co se děje?" Ptali se všichni vyděšeně.

,,Řekla jsem něco špatně?" optala se vyděšeně Perrie.

,,Nic jsi neřekla špatně Perrie. Vydržte tady jdu za ní" řekl Liam.

Liam kráčel za Daniell

,,No snad jsme fakt nic neudělali" zesmutněl Niall.

,,Vypadala v tu chvíli fakticky vyřízeně." odpověděl Louis. ,,Ale my nic určitě neudělali, řekl bych že ji rozhodila ta smska" dodal.

Podle zvuku dveří někdo vešel na holčičí záchodky.

Někdo mi zaklepal na dveře.

,,Dan? Dan jsi tam?" Byl to Liam.

,,Dan vím že tam jsi. Slyším tvuj pláč. Otevři prosím. Než mě někdo z těch holčičích záchodů vyhodí.

Určitě se ušklíbl. Domyslela jsem si. Začala se mi točit hlava. A viděla jsem rozmazaně. Štípali mě oči.

Neodpovídala jsem. 

,,Daniell prosím. Jsem tu pro tebe tak semnou komunikuj" prosil dál.

Tak, tak jsem se postavila a odemkla ale začala jsem zase klesat k zemi.

Liam ale včas otevřel a chytl mě.

,,Hej. Neboj, držím tě." zašeptal. Zamknul a přitáhl si mě k sobě. Bylo mi špatně.

,,Ššš..." utěšoval mě.

,,Vím že se na to necítíš, ale ukaž mi tu smsku třeba mužu pomoct" řekl.

,,Liame věřmi. Pomáháš už jen tím že tu jsi" odpověděla jsem sklesle.

Klepali se mi ruce ale i přesto jsem mu dokázala vložit mobil do ruky.

Přidržel mi je a mobil si vzal. Ale stále mě držel.

Bylo mi u něj příjemně teplo. 

Viděla jsem akorát jak Liam otevřel pusu.

,,To si dělá srandu?! Jak se tě mohl pokusit takhle nazvat dop*dele!?" Liam byl uplně vzteky bez sebe.

,,Liame? Všiml sis vubec co o tobě napsal? A..a vubec že si myslí že spolu něco máme? Že si myslí že jsem ho nikdy nemilovala a hned bych se s někým vyspala?!..."

Zvedl moji hlavu do svých dlaní.

,,A všimla jsi si ty že mi je uplně jedno co napsal o mně? Vadí mi že tě nazval děvkou.! To mě vytočilo" řekl.

Liam se mě zastával. Bože jak já ho mám ráda.

,,Liame ty jsi perfektní" řekla jsem potichoučku a chytla se jeho košile. Přitáhla jsem se a hlavu měla opřenou o jeho  vypracovanou hruď.

,,To ty jsi krásko Daniell" Dal mi pusu do vlasu a hladil mě. Netušila jsem jak dlouho tam sedíme. Ale bylo mi to fuk.

Sním mi to bylo jedno.

Začal semnou houpat ze strany na stranu. 

,,Liamko nejsem žádná malá holčička." usmála jsem se.

,,Ale jsi. Jsi moje malá holčička. Kterou budu ochraňovat"

,,Liame nepřeháníš to trochu už? Kdy já něco takovýho mužu udělat pro tebe? Jseš na mě až moc hodný" Fňukla jsem.

,,Ty mi to oplácíš už jen tím že tě mužu vidět" Trochu zrozpačitěl protože nevěděl jestli to nevyznělo špatně.

,,Ty ale děláš to samí. To není fér." Znovu jsem fňukla ale užívala jsem si to co mi říká.

,,Nejde se tam někdo podívat? Nechci si stěžovat ale už je to půl hodiny co jsou oba dva zalezlý na holčičích záchodech.

A znova opakuji OBA na holčičích záchodech" Ušklíbl se Harry ale vichni měli trochu co dělat aby se nesmáli.

,,Ehm tak klid kluci!" napomenula trochu se rozesmátá Eleanor.

,,Jdu se tam podívat" zamrkala řasama Perrie jako panenka a odešla.

Na dveře zaklepal někdo další.

,,Halo?" Poznala jsem Perriin hlas.

,,Jo jsme tu" ozvali jsme se s Liamem ospale. Docela nas poslední pulhodina dost unavila.

,,No je mi to blbý...ale...prostě..." nestihla dopovědět.

,.Běžte bez nás, nekažte si kvuli nám den" řekl Liam.

,,Liame! Nevím co máte sice v plánu ale přece to neznamená že nepujdeš jen kvuli mně." 

,,To teda znamená. A není to žádný jen kvuli tobě. Děláš ze sebe jako bys nebyla nic Dan ale to se pleteš."

Nic jsem nemohla namítat protože mě nechtěl dál nechat mluvit. A sním nemělo cenu se hádat.

,,No dobře. Ať se stalo cokoliv Dan je mi to líto" řekla Perrie a odešla.

,,Máme jít" ozvala se Perrie.

,,Okey...a?"

,,Ne nic mi neřekli. Muselo se stát něco vážnýho. Ale určitě se to později vyjasní"

Niall se Zaynem zaplatili a všichni odešli. Zavolali si taxíka.

Liam se mě pokoušel nadzvednout.

,,Au" zaupěla jsem bolestí.

,,Co sis poranila?" starostlivě se zeptal.

,,Asi jsem špatně došlápla." odpověděla jsem.

,,Ok uděláme ted všechno po mém jasné? A žádné výmluvy prosím!" 

,,No..." Liamův pohled mě probodával tak jsem nic víc radši neříkala.

Kývli jsme na sebe. Liam mě držel. Zastavili jsme se u umyvadla. Liam namočil kousek papírového ubrousku a setřel mi z  tváře řasenku. 

,,Tak to je lepší viď?" 

Přikývla jsem.

Došli jsme k autu a Liam mi pomohl i do auta. Lehla jsem si. 

Odjížděli jsem. Poslední co jsem slyšela byla písnička z rádia Just the way you are od Bruna Marse.

Pak jsem se ponořila do říše snů.