Stay Strong- ČÁST 42-*Persecution*

268 24 0
                                    

Liam se zlepšoval a zlepšoval. Dokázal už udělat několik kroku. Bolelo ho to ale o to šlo. Muselo to bolet.

Ale postupně ta bolest i odcházela. Své pokroky sdílel i s fans na twitteru. Měli o nej strach a navíc 1D museli přestat na nákou dobu fungovat. Když viděli Liamovi pokroky měli radost. Už neměli takový strach.

Já nevypustila ani na chvíli svoji teorii z hlavy.

Luka jsem už vyškrtla, jemu byl Liam uplně v tabu a já už dávno taky. Takže mě ani nenapadlo to svádět na něj.

A sice byl Luke hajzl ale nikdy by takhle fyzicky neublížil člověku. Na to jsem ho znala moc dobře.

Takže Caroline...snad možná...

Rozhodla jsem se že ji budu sledovat. Potřebovala jsem se dostat k ní domů.

Za žádnou cenu jsem nevěděla co tam budu hledat ale prostě jsem se tam musela dostat.

A dneska pro to byl dobrý den. Kluci i s Liamem a Andym jeli na drink. Liam se už chtěl všem ukázat. 

Chtěl aby se o něm psali už lepší věci a né ty blbý keci ve smyslu: Liam Payne je ve vážném stavu a stále nevylejzá z baráku.

Super.

Oblíkla jsem se do tmavý barvy aby mě moc nebylo vidět.

Věděla jsem že Caroline stále na něčem maká v budově konkurzů. Pěkně jsem si na ni počkala. Pak jsem ji sledovala.

Bylo to fakt složitý ale všechno jsem to hravě zvládla bez toho aby o mě vubec věděla.

A konečně jsem ted i věděla kde bydlí. Když už jsem se obracela že pujdu domů dokonce jsem měla takový štěstí že hned zase odešla! A dokonce si klíče schovala pod rohožku. Blbka. Pomyslela jsem si. Takže jsem mohla stihnout se i podívat  dovnitř. Vzala jsem klíč a odemkla. Žádný alarm. Ulevilo se mi.

Opatrně a potichu jsem zasebou zavřela. Po domě jsem rozsvítila akorát malé lampičky. A to jsem byla i vděčná tomu že neměla sousedy a bydlela takhle osamotě.

Jak jsem už řekla neměla jsem potuchy co hledám. Prostě jsem to chtěla prošmejdit.

Otevírala jsem šuplíky a listovala papíry. Prohrabávala jsem skříně a věci pečlivě opět urovnávala aby nebylo nic poznat.

Když už jsem se rozhodla že pujdu protože mě nic nepřesvědčilo narazila jsem na  knihu která čouhala zpod postele.

Ale nebyla to kniha nýbrž deník. A hned kousek od něj laptop.

Vzala jsem deník do ruky a otevřela ho. Zapisovala si každý den.

Deník byl tlustý a tak jsem hledala datum toho výbuchu.

Dole jsem zaslechla bouchnutí dveří. Strašně jsem se lekla a běžela pozasínat. Pak jsem se vrátila do ložnice a čapla knihu a laptop. Schovala jsem se do skříně.

Někdo se blížil nahoru. Dveře se pootevřeli.

Stála v nich Caroline. Chvíli se všude rozhlížela ale po chvilce odešla.

,,Uf" vydechla jsem.

Z kapsy jsem vytáhla mobil a posvítila si do deníku.

To co v něm bylo jsem nikdy najít neměla. Ale konečně jsem věděla pravdu.

20.7. 2013

,,Neměli o mně ani potuchy. Schovala jsem se do jedný místnosti v nahrávacím studiu a vytáhla jsem vše co jsem potřebovala.

V ruce jsem držela to co ho mělo zabít. Opatrně jsem přišroubovávala bombu k sloupu.

Rozklepanýma rukama jsem otáčela stránky dál.

,,Stála jsem v zádu za tím vším a smála se.

Byla škoda že tam nazustala celá kapela ale hlavně že Liam tam zustal. Během chvíle vše vylítlo do povětří."

Otočila jsem o pár stránek s dalšíma dnima dál.

27.7. 2013

,,Nechápu to. On to přežil. Ale co. Hlavně že Daniela trpí."

Klepající rukou jsem vzala do ruky laptop.

Žádné heslo v něm neměla. Otevřela jsem ho a naschvál zadala do vyhledavače 20.7. 2013.

A doopravdy mi to něco vyhledalo.

Video.

Dala jsem zvuk na minimum ale přesto tak abych něco málo slyšela.

Dvakrát jsem na něj klikla.

Nejdřív jsem nic neviděla ale pak to tam bylo. Na videu bylo všechno. Od začátku výbuchu až do příjezdu záchranářu.

Začali mi téct slzy.

Klepala jsem se jako nikdy a nemohla se přesvěčit abych už konečně vstala a vzala důkazy.

Vrchol toho všeho byl když jsem uslyšela že mi nekdo volá. Já kráva si nevypla vyzvánění.

Měla jsem takový strach a tak málo času že jsem měla možná tak čas na schování těch věcí a utěk.

Vrátila jsem to na své místo a otevřela dveře na balkon. 

Vyšla jsem na balkon a nezbývalo mi nic jineho než skočit dolů. 

Stay StrongKde žijí příběhy. Začni objevovat