12.

302 20 16
                                    

Tak to začalo...
Byl jsem tak hloupí!
Jak jsem si mohl myslet že to tak zůstane navždy?
Znova?!
To jsem si opravdu myslel že nikdy nevyroste?
Postupem času si se mnou hrála čím dál tím míň...
A já se časem přesunul z postele na polišku kde na mně sedal prach.
Stále jsem ale doufal...
V co ale?
Moje naděje uhasla když jsem se z poličky dostal do krabice...
Jsem prokletý...
Znovu...
Znovu jsem byl šťastný...
Znovu jsem měl někoho rád.
Znovu jsem o vše přišel...
Znovu na mě zapomněli!
Znovu...

  Když to píšu, je mi Springa (Plyše😉) strašně líto...😢

Stejný, ale přesto jiný Kde žijí příběhy. Začni objevovat