Nebylo dne kdy by na tu kytaru nehrála...
Nebyla to sice symfonie ale to jí bylo jedno.
A mně také.
Hlavně že byla šťastná...
Často byla doma sama...
Její máma hodně pracovala.
Snažil jsem se jí hlídat...
Ale asi bych moc užitečný nebyl.
Mohl jsem se jen dívat...
Ale alespoň nebyla sama.
Vymyslela mi i nové jméno...
Plush bonnie...
Jako plyšový králík...
Nevadilo mi že jí nešlo R nebo Š.
Brzy jsem si na ,,Plys bonnie" zvykl,
a příjmul to za své nové jméno.
ČTEŠ
Stejný, ale přesto jiný
Short StoryTento příběh je přímým pokračováním knihy ,,Zapoměls? Já ne!" Takže ti kteří tuto knihu nečetli asi nebudou všemu rozumět... První kniha je jinak tak na půl hodiny a tahle také nebude moc dlouhá! A teď se pojďme vrhnout na příběh! Je to tu zas... ...
