Praštil jsem do první věci kterou jsem uviděl.
Můj starý oblek...
Ten to pochopitelně nevydržel...
A rozsypal se na zem...
To se ti teda povedlo!
Co když to někdo slyšel?
To mě nezajímá!
To by mělo...
Chováš se jak oni...
Vše ničíš!
A ty víš jak dopadli!!
Nejsem jako oni!
Tohle je můj oblek!
Můžu si s ním dělat co chci!
Když myslíš Springu...
Jak jsi mě to nazval?!
Nijak...
Hej!
Vrať se!
Co jste tím mysleli?
Jak dopadli?!
...I vy mě tu necháte?
Jste fakt kámoši...
Naštvaně jsem si sedl do prachu.
Vedle mě se dokutálela moje stará hlava...
,,Na co tak koukáš..."
Zabručel jsem.Chabá krezba já vím... (kreslila jsem to už před dlooooohou dobou...)
Ale jinak strašně moc děkuji za 1K přečtení! Jsem ráda že je alespoň pár lidí kterým se toto líbí!😄
ČTEŠ
Stejný, ale přesto jiný
Proză scurtăTento příběh je přímým pokračováním knihy ,,Zapoměls? Já ne!" Takže ti kteří tuto knihu nečetli asi nebudou všemu rozumět... První kniha je jinak tak na půl hodiny a tahle také nebude moc dlouhá! A teď se pojďme vrhnout na příběh! Je to tu zas... ...