38.

213 11 8
                                    

Okolo mé hlavy svištěl vzduch...
Asi jsem si na to měl už dávno zvyknout...
Můj život je jeden velký pád.
Na začátku jsem vystoupil hodně vysoko.
Teď to musím vydržet dolů...
Do té černé propasti...
Do hlubin všech černot...
Do černoty zapomnění.
A pak...
Pak mně znovu chytila.
,,Co to bylo?!"
Ozvali se všichni najednou.
Také jsem nechápal.
Ona mě nevyhadí?
Takže,
Jsem pro ní ještě pořád důležitý?
,,Řekls abych ho vyhodila..."
Řekla pevným hlasem.
,,Tak jsem učinila."
S rozhodným výrazem ve tváři.
,,Neřekls kam."
To byla ta dívka kterou znám!
,,A teď mi dovolte abych toto rozpustila."
On se k ní postavil čelem.
,,A co když neodejdu..."
Usmál se dost nechutným způsobem...

Zabiju tě!

Ale lekli jste se že ho doopravdy vyhodila.😁
(Zase tak zlá nejsem...)

Stejný, ale přesto jiný Kde žijí příběhy. Začni objevovat