35.

212 11 3
                                    

Jednou mně vzala...
A dala mě do krabice.
Prosím, znovu né!
Já tam už nechci!
,,Promiň," uslyšel jsem její hlas.
,,Bude lepší když tam zustaneš."
Proč?
Nechci tu být...
Chci odsud pryč!
Prosím.
Neopouštěj mě...
..zase.
Vidíš? Zas nás potřebuješ!
Né!
Nespouzej se, bude to tak lepší!
Prosím ne!
Chcem ti jen pomoct...
Vrať se!
Abys už nikdy necítil bolest...
Né,
Já nechci!
To už raději budu navždy sám!
Však ty jednou podlehneš!
Bylo ticho...
Odešli, vsichni.
I ona.
Zase jsem sám...
Možná je to tak lepší.
Ale nechci tu být.
Chci odsud pryč!
Jenže,
Pak jsem uslyšel hlasy...

A už jsem tam zůstat chtěl.

Stejný, ale přesto jiný Kde žijí příběhy. Začni objevovat