Tento příběh je přímým pokračováním knihy ,,Zapoměls? Já ne!" Takže ti kteří tuto knihu nečetli asi nebudou všemu rozumět... První kniha je jinak tak na půl hodiny a tahle také nebude moc dlouhá!
A teď se pojďme vrhnout na příběh!
Je to tu zas...
...
Vše nakonec dobře dopadlo... Všichni duchové se po dlouhém omlouvání udobřili a zmizeli. Ti tři odešli se slibem že o nás nikomu neřeknou a že nás příjdou navštívit a...
Já teď seděl opřený o zeď. Nespal jsem, pořád jsem musel přemíšlet. Je mi hrozně, Co všechno si musel můj bratr vytrpět... Většinu kvůli mě... Jsem příšerný bratr. Nezasloužím si žít. Ale zabít se nemůžu. Bojím se toho, Jsem zbabělec... Pohlédnu na mého bratra který sedí vedle mě. Měl zavřené oči... Vím však že nespí. On náhle oči otevře, a pohledné na mě. Nejspíš věděl na co myslím protože si povzdechl, a posune se blíž ke mě. Opře se o mě a opět zavře oči. ,,Netrap se tím. Vždyť víš že jsem ti bráško odpustil..." Nechápu jak mi po tom všem je schopný říkat ještě bratře... Takové oslovení si nezasloužím! Měl by mě nenávidět... ,,Dobrou noc..." zašeptá ještě. Trochu mě to uklidní. Teď už jsme spolu, A já nepřipouštím aby nás zase rozdělili! ,,Ano... Dobrou. Springu." Zašeptám nazpět a zavřu oči...
Slaďárna, já vím. Ale tohle je ÚPLNÝ KONEC. (Jinak koho překvapilo kdo tuto kapitolu vypráví?🤔 Přiznejte se!😂 A kdo z vás to poznal až na konci? No?) Další díl psát nebudu, zkazila bych to tím ještě víc než teď (i když nevím zda se to vůbec dá) a stejně ani nevím o čem bych psala. Jinak: Strašně moc děkuji všem, co tu se mnou jsou. Za vaše komentáře, hvězdičky nebo jen to že jste u tohoto příběhu vydrželi tak dlouho moc a moc děkuji! Mám vás všechny moc ráda a chci také říct že s Fnafkem ještě zdaleka nekončím. Už teď mám předepsaný noví příběh. Ale je jiný než tento, takže kapitoli budou vycházet jednou týdně. Ten příběh se jmenuje:
Těžký život
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
