83.

224 15 0
                                    

Dívám se na mé ruce...
Nejsou to ruce plyšáka...
Vidím oblek.
Oblek a pod ním nic.
Jak je to možné?
Jsem jen oblek bez endoskeleta,
To nemůže být možné...
Jehož části jsou k sobě připevněné nějakou černou mlhou.
Jako bych byl znovu duch,
A měl na sobě oblek.
Co jsem sakra zač?
To nevím...
  Něco mezi animatronikem,
A duchem!
No právě...
Jsem zrůda...
Nejsi!
  Zachránils jí život!
To je to hlavní!
Máte pravdu...
Díky, že tu se mnou pořád jste...
Od toho přece přátele jsou!
Ano, přátele...

Stejný, ale přesto jiný Kde žijí příběhy. Začni objevovat