101.

199 11 2
                                    

Zapištěl jak malá holka,
A začal se řitit k zemi.
To je trouba!
Bojí se plyšáka!
Na poslední chvíli se mi povedlo skočit ti na rameno.
Stěží jsem se na tobě udržel,
Ale nakonec mi pomohl...
Já se usadil na tvém rameni a pohlédl jsem na toho blbce.
A pak se spustila vlna smíchu...
Už chápu proč vás bavilo strašit hlídače.
Takhle jsem se ještě nikdy nebavil!
Musím si to později připomenout!
Počkat! Ky jsi ho nechtěl zabít?!
Za koho mě máš?
Jistě že ne!
Minule to dopadlo dost blbě...
Ty jsi ale...
  Blbče! Víš ty vůbec jak jsme se báli?
Byl jsi jak šílený!
Ale no ták...
To mě vůbec neznáte?
Proč jsi to udělal?
Zasloužil si to!
To nemyslím!
  Proč jsi nám to neřekl!
Odplata za to...
Co jste mi neřekli vy!
,,To vám přijde vtipné?!"
Naštvala se.
Nedivím se jí.
Ale stálo to za to!
,,Jste úplně blbí!"
Tak ať jsme...
...mě to nevadí.

Stejný, ale přesto jiný Kde žijí příběhy. Začni objevovat