82.

220 12 15
                                    

Dřív než se vzpamatuješ,
Jako ty tehdy mně...
Tě chytím pod krkem.
Vzpomínáš?!
A hodím tě na druhou stranu chodby.
Co nejdál od ní...

Zůstanu stát před ní,
Tak, abys na ní nemohl.
Jenže tys zůstal ležet na zemi.
Nehýbal ses...
Zarazil jsem se.
Neublížil jsem ti?
Víc než jsem chtěl?
,,K-k-kdo jsi?"
Ozve se za mnou...
Otočím se na ní.
Až teď si uvědomím co se stalo.
Uhodil jsem tě...
Jak ale?
Vždyť jsem jen plyšát!
Jsem mnohem menší než ty...
Takže jak jsem to udělal?
Pohlédnu na své ruce.
Nemůžu tomu uvěřit...
Byl jsem jen plyšák ale teď?
Co vůbec jsem?

Stejný, ale přesto jiný Kde žijí příběhy. Začni objevovat