Stejný, ale přesto jiný

29.

Měli na sobě zvláštní masky.
Kuře, liška, fialovej králík a hnědý medvěd...
Později tváře tvých přátel...
Jak to všechno do sebe zapadá.
Teď, když už jenom vzpomínám...
Vidět to z jiného úhlu...
Je snad toto pravý důvod těchto snů?
Těchto nočních ďáblů?
Vzali toho kluka a odnesli ho k nám.
Tys byl pořád v dením režimu
ale já viděl ten strach v očích toho chlapce.
Bál se...
Moc se bál.
Připomněl mi tím mě...
Poslední noci byli rušné.
Byl jsem unavený z toho jak jsem ti dělal boxovacího panáka...
Strašně mě bolela ruka ale oni mě tentokrát neodvezli...
Myslím, že už to se mnou vzdali.
Byl jsem pro ně příliš drahý...
Chtěli mě nahradit.
Proto jsem zkončil ve sklepě.
Jen a jen díky tobě!
Chtěl jsem sejít s pódia a pomoct mu,
I s rizikem že se pak opět budou ve mně hrabat.
Nebo hůř...
Ty, A potom věčná samota...
Rozebrán na díly.
Jen při té myšlence jsem dostal strach.
Teď jsem na to ale myslet nemohl...
Musel jsem mu pomoct!
Toto bylo pro mě nebezpečné...
Stačilo málo, a poslali by mě jako "nefunkčního" do skladu.
I tak jsem mu chtěl pomoct.
Jenže jsem byl pomalí.
Moc dlouho jsem přemýšlel...
Oni mě předběhli...

To, byla zase moje chyba...