Na ruce jsem měl dlouhou sešitou ránu.
Ucho už se také zachránit nedalo...
Praví koutek úst jsem měl roztrhlý skoro až k uchu a spravit to šlo jen stěží,
a v hrudi jsem měl díru z které koukal plyš.
Jinak však byli sešitá místa skoro neviditelná.
A já byl hlavně rád že už mě ti tři nechali být.
Byl to příjemný pocit když mé myšlenky patřili pouze mě...
A ve své hlavě jsem byl opět sám!
Bylo vidět že si s tím dala práci.
Opatrně mě zvedla...
Takhle jemně se mnou nikdy zacházeno nebylo.
Byl to zvláštní pocit.
Ani když jsem byl s tebou na jevišti,
Ani s ní když byla malá...
A ani ty ses ke mně takto nechoval...
ČTEŠ
Stejný, ale přesto jiný
NouvellesTento příběh je přímým pokračováním knihy ,,Zapoměls? Já ne!" Takže ti kteří tuto knihu nečetli asi nebudou všemu rozumět... První kniha je jinak tak na půl hodiny a tahle také nebude moc dlouhá! A teď se pojďme vrhnout na příběh! Je to tu zas... ...
