Nový život?!

4-ano

Spala jsem a mobil mi zvonil jako blázen. Volal mi pan Gunnarsen

,,Prosím? "

,,Ahoj Max. Prosímtě tak za hoďku přiď můžeš? "

,,Ano určitě "

,,Dobrá tak ahoj"

,,Naschle"

Koukla jsem se kolik je hodin. Jaj to už je půl jedné? Wau. Vztala jsem a šla do koupelny. Nalíčila jsem se,oblíkla a ještě jsem vypila kafe,ale než jsem ho stihla vypít už na mě někdo zvonil. A za se,,Už du" zavolala jsem pro případ,že by ta osoba chtěla zazvonit znova. Chytla jsem kliku a otevřela dveře,, Můžu vám nějka.... Je ahoj kluci" usmál jsem se ,,Ahoj Max víš jako táta ti volal a tak nás... Fajn mě napadlo,že se k tobě stavíme a pojedem spolu" zněnil jsou "vípověd" Martinus potom co do něj Marcus drkl,,Aha..no tak podtě dovnitř " jen kívli. Já ustopila aby mohl ve jít.
                           
                             ***

,,Dobrá tak ještě jednou Martinusi. Řekl si jí co kní cítíš? Třeba by ti taky řekla co k tobě cítí " usmála jsem se ,,No ne známe se jen týden" ,,Jo aha.. No tak jí to skus říct " vypla jsem motor. Martinus jel semnou a Marcus jel sám,, No a co by se líbilo tobě? " chytl mě za ruku,,No tak mě by se líbilo kdybych dostala puget rudých růží. Plyšovej mědá. Byl by to krásný pocit" usmála jsem se,,Dobře děkuju za radu" usmal se Martinus a oba jsem vystoupili. Vlastně ani nevím jak jsem se o tom začli bavit. Ale Martinus se mě ptal jestli mám kluka a tak nějak vznikla ta to debata.

###
Seděla jsem doma a pila kafe. Tenhle týden mám volný. V pondělí letíme totiž do Německa. Ano já taky jsem jejich maskérka a tak musím taky protože kluci nikoho jiného nechcou. Marcus byl v sobotu v pohodě,ale Martinus byl nějaký jiný. No každopádně je neděle a já si pak musím ve dvě pro sestru. Bude celí tyden až do soboty u mě. Mamka jede na nějaký pobyt co dostala v práci k narozeninám. Nemám stím problém,ale budu muset jet nakoupit. To ovšem sní ať si vybere co chce. Dopila jsem kafe a hrnek odložila do dřezu. Koukla jsem se ja hodin. Jsou dvě takže idealní čas se obléct uprati a jet.

Už připravená a hotová jsem otevřela dveře a do někoho narazila,,Promiň nedávala jsem potor" usmála jsem se na mila vypadající ho kluka,,To je dobrý " usměv mi oplatil a šel dál. Zamkla jsem dveře a vidala se pro svou sestru.

Ahoj✋
Je tu další kapitola.
Vím,že zatím je to o ničem,ale nechci to moc uspěchat.

Taky se tady nechci vymlouvat na to jak se musím učit a tak,ale taky budete mít určitě pololetí a abych byla upřímná moje známky nejsou nejlepší😅😅

Takže se může stát,že mě mojí rodiče připraví o život a já budu čichat ke kitkám zespoda.
To si ovšem dělám sradnu.
No nic dost Libi....

Doufám že se líbí a Ahoj✋