,,Ale bude to potřebovat péči. Žebro musím pořádně srůst. Takže si jí tady necháme" usmál jsem sem. Byl jsem rád, že je to jen to to. Mohlo to být něco horšího,,A kde leží?" prohlédl jsem si všechny dveře, které byli na dohled.,,Teď je sice ještě v komatu,ale pokoj 718" usmál se. Já se rozhlídl a viděl Kerí jak vchází do dveří. Usoudil jsem,že teda tam bude moje princezna.
***
,,Už běž domů Kerí zítra musíš do školy " koukl jsem se na hodiny,které už ukazovali půl osmé večer. Jen přikívla,rozloučila se s Max a odešla. Seděl jsem tam a koukal na ní.
,,Max,lásko. Chci aby si věděla,že jsem tu ano" chytl jsem jí za ruku,,Moc tě miluju a to co jsem řekl tenkrát? No byl jsem naštvaný a nevyspaný. Moc dobře víš, že tohle dělá divi s každým. Já tě vážně miluju a chci být stebou až do konce života" usmál jsem se na ní,, Taky tě miluju" usmála se a otevřela oči,,Jak ti je?" usmál jsem se na ní,, Už líp. Už mě tolik nebolí ten bok" chtěla si sednou,,Musíš ležet" usmál jsem se. Teď mi ten usměv šel sám,, Dobře " odkívala to,,No...a...co je s Marcusem?" podívala se mi do oči. Měla v nich strach a bolest,,Neboj toho už neuvidíš" pohladil jsem jí po vlasech a moc šlo vidět, že se jí ulevilo.
,,Víš kdy mě pustí?" řekla po chvilce ticha,která mezi náma panovala,,Doktor říkal, že potřebujuš peči. Takže si myslím,že dva týdny určitě" její usměv trochu zmizel,,Ach jo" povzdechla si a vypadala jako malé dítě,, Neboj Já tu budu stebou" chtěl jsem jí dát pusu,ale uhla,,Promiň " špitla a sklonila pohled,, To nic" povzbudivě jsem jí stiskl ruku....
⌛⏳⌛
O dva týdny
Pohled Max
,,Nejsem neschopná jen se nemám moc namáhat" zasmála jsem se potom co mi Martinus pořád pomáhal. Dneska mě konečně pustili. Co dělá moje žebro? Je prej v pohodě. Co dělá moje vědomí pokaždé kdy mi chce dát pusu? Moje hlava hned uhne a skolpí pohled dolů. Vím, že se sním bát nemusím,ale prostě mi něco říká ne,,Já vím, ale jsem moje privcezna" zasmál se a mojí tažku s věcmi dal na botník...
Ahoj
Dneska taková kratší. Omlovám se,že tapitola nevišla tak jak měla,ale dostala jsem ve škole referát,který jsem musela odevzdat už zítra. A to jen protože jsem řekla, že nebudu skákat přes kozu. Super ne?
Taky si myslím.
No nic..líbí?
Ahoj
ČTEŠ
Nový život?!
De Todo,,Mami?!" ,,Ano zlatíčko? " ,,Mám ten byt a aji tu práci" ,,Vidíš já ti říkala,že to zvládneš" A jde se na samotný život.Vložila jsem poslední krabyci do auta.
