Pohled Max
Au..moje hlava. Zatřepala jsem si a o otevřela oči. Kde to do háje jsem?! Rozhlížela jsem se okolo. Měla jsem svázané ruce a seděla na židly. V pravém rohu na levé straně byla postel. Okna byla zatemněná a jen malou škvírkou sem pronikalo světlo.
Ponějaké době co jsem prostě seděla a tupě hleděla do dveří se začli otvírat. Ostré světlo s chodby mě pálilo v očích a pak jsem pohled sklopila k zemi.,,Šípková růženka je vzhůru" zvedla jsem pohled a viděla Marcuse?,,Marcusi?" zamrkala jsem,,Ale no ták Max snad si nemyslíš,že jen sedím v tom poděláném studiu.... Možná byl brách rychlejší, ale který kreté opustí tal užasnou holku jako si ty?!" zasmál se,,Takhle o něm nemluv" z oči se mi drali slzy. Ne teď ne,,Ale prosímtě. Řekla si mu,že stebou nemusí a on tě poslal do prdele. Je to kretén,ale neboj já tě semotnou nenechám" přilepil se mi rty. Byli jiné než Martinuse. Byli hrubé a drsné,,Vypadněte!" zařval Marcus na ty co stáli zaním,,Co to děláš?! " z oči mi telky slzi a Marcus mě pokládal na postel,,Neboj nebude to bolet" sundal mi tryko a hned na to i kalhoty,,Marcusi ne!" snažila jsem se ho nějak setřást,ale byl strašně silný,,Neboj zlato já budu lepší jak Martinus " ach jak vtipné. Boužel to,ale,,Auuuu" zařvala jsem přes celou místnost,,Zlato pssst" přiložil své rty na ty mé,,Nech mě " z oči mi tekl přímo vodopád slz,ale bylo vidět,že on si to užívá....
Ponějaké době co jsem už prostě jen ležela a modlila aby toho nechal mu začal zvonit mobil,,Do hajé" proklel a šel to zvednou,,No snad mu ne chybíš volá mi Martinus " dal mi pusu a zvedl to...
Pohled Martinuse
,,Jak jako,že nic nevíte? " zeptal jsem se policejta už tak to páte za dnešní den,,Je mi líto pane Gunnarsen,ale je to pouze pět minut co se ptáte" vypadl že už ho to štve. Otočil jsem se a sedl si vedl Kerí,,Tak já zavolám Marcusovi jestli se náhodou nestavila u něj" vzal jsem mobil a zavolal.
,,Konečně co děláš?! Já ti volám jak debil"
,,Promiň co chceš? "Zabručel na mě
,,Neviděl si Max? Večer se stratila a nikdo neví kde je" z oka mi ukápla slza
,,Nerozešel ses sní náhodou? A ne neviděl jsem jí "
,,A-aha tak dík "
Tipl jsem to. Kerí se na mě snadějí podívala,ale já jen zaporně zakroutil hlavou a sedl si vedle ní...
Ahoj
Takže líbí se vám?
Mě moc ne a ani se mi nelíbí co jsem udělal stím příběhem,ale slubuje že se to spraví
Ahoj
ČTEŠ
Nový život?!
Random,,Mami?!" ,,Ano zlatíčko? " ,,Mám ten byt a aji tu práci" ,,Vidíš já ti říkala,že to zvládneš" A jde se na samotný život.Vložila jsem poslední krabyci do auta.
