Nový život?!

13-promiň

Seděla jsem na posteli a četla si jako vždy,když se nudím. Ale z mého čtení mě virušil zvonící mobil. Na displeji se mi objevilo 💕Maminka💕 vůbec jsem neváhala a zvedla to:

"Ahoj mami jak-" nedořekla jsem to protože mě přerušila

"Kerí našli zmlácenou a bezvědomí v parku asi před hodinou" brečela

"Jak jako zmlácenou? Kdo to udělal?"

"Já nevím, ale první co bylo,když otevřela oči,že chce vidět tebe"

"Dobře mami uklidni si.. Já zajdu za panem Gunnarsenem a domluvím se sním. Zítra budu doma dobře?"

"Ano" vzlikla

"Dobře pa"

Tipla jsem to a rychle bežela k pokoji 10. Zaklepala jsem''Dale''vešla jsem dovnitř a byli tam kluci a Ema,,No já potřebuju letět dom už dneska nejlíp" Martinus na mě hodil nechapaví pohled,,A jak to? To to nevidrží ty dva dny?" otočil se na mě Erik,,No ne protože se něco stalo a já fakt potřebuju dom" usmála jsem se,,No Dobrá tedy. Emet ti přemístí let na dnešek" usmal se,, Tati já pojedu sní ať neletí sama" stoupl si Martinus,, Já to zvládnu sama" řekla jsem trochu víc řetelněji,,Já vím, ale chci už taky letět dom" hodil po mě pohled ala- prostě jedu a tečka,,No tak dobře " odkívala to Erik.....

***

Měla jsem zbalono a čekala dole v hale.Nervóžně jsem chodila sem a tam,když se mi kolem pasu obmotali dvě silné paže,,Máme jít do auta" zašeptal mi Martinus do ucha. Popadla jsem kufr a společně sním višla ven,,Aaaaa Martinussss!!" rozeběhla se knám skupinka holek. Rychle knám doběhla ochranka,,Kde je Marcus?!" přeřvávali si jedna přes druhou,,Kam jedeš s tou holkou?",,Kdo je ta holka?" pořvávali všichni. Zalezla jsem rychle do auta. Martinus se sněma fotil,ale pak už musel jít taky nebo by nám to zachvilku uletělo.

,,Co se vlastně stalo?" zaptal se mě když jsem stali ve frontě na odbavení,,No...mm...Kerí je v nemocnici" v očích mě začli pálit slzi,,Co se stalo?" podíval se na mě starostlivě,,To já nevím" pokrčila jsem rameny,,To neví nikdo a řekne to jen mě proto musís dom" popostoupila jsem v řadě,,Neboj bude v pohodě " objal mě a dal mi pusu na líčko,, Pozor vypadá to,že tvé fanynky jsou rychlejší jak my" uchechtla jsem se a prošla konečně k sedačkám. Martinus se rychle otočili a proplul za přepážkou kam nemůžou,,Haha není to vtipné " došel ke mě,,Nemusel si semnou jezdit. Řekla jsem,že to zvládnu" ušklíbla jsem se,,No jo prosím tě " zasmál se......

✋Ahoj✋
Takže jsem tu z další kapitolou..
Líbí? Sice je skoro oničem,ale takové kapitoli k tomu patří.

Páčko💕