Rozkaz zabít ❤🔪 [Martinus Gunnarsen] [DOKONČENO]

16. 💕

Jakmile jsem ji uviděl, srdce mi vynechalo několik úderů.

Jen tam tak nehybně visela a zápěstí měla celá od krve.

Nebylo se taky čemu divit. Ruce měla už celé modré a provaz se jí do kůže zařezával natolik, že jí zranil celá zápěstí.

Chtěl jsem k ní přistoupit blíž abych se jí mohl podívat do obličeje, ale moje tělo nechtělo spolupracovat.

Nebyl jsem schopný pohnout se ani o jediný centimetr.

Potom se na mě ale ona podívala.

V ten moment jsem se mohl konečně pohnout.

Jako kdybych snad čekal na její svolení, které jsem až teď konečně dostal.

Ztěžka jsem polknul a pomalým krokem došel až před ni.

Když jsem si ji celou prohlédnul, udělalo se mi docela nevolno.

Ztěžka oddechovala a hlavu měla skloněnou. Rty měla popraskané a suché, zatímco zbytek jejího obličeje byl zpocený.

Bylo na ní hodně vidět, že brečela a to jen díky několika zaschlým slzám na jejích tvářích.

Bylo mi jí tak líto. Až jsem se na ni skoro nemohl dívat.

Nemohl jsem se na ni dívat a to jen kvůli tomu, že při každém pohledu na ni, mi proběhlo hlavou jediné.

Takto vypadá kvůli tobě. To ty jsi jí to udělal Martinusi.

Šeptalo mi v hlavě mé svědomí a i když mělo pravdu, já ho poslouchat nechtěl.

„Martinusi prosím....” Zašeptala a upřela na mě svá vyčerpaná očka plná strachu.

Po několika vteřinách, kdy jsem s ní navázal oční kontakt, jsem ji chytil kolem pasu a přitisknul si ji k sobě, aby nespadla.

Okamžitě jakmile jsem ji nadzvyhnul a umožnil jí tak přístup vzduchu se ona zhluboka nadechla.

Já jsem ji mezitím nadzvyhnul ještě výš, čímž jsem sundal provaz z háčku a uvolnil tak její ruce, které jí okamžitě spadly dolů a to přímo kolem mého krku.

Následně mi ale spadla i ona celá do náruče a tak jsem ji jen pevně obejmul, aby nespadla na zem.

Po chvilce si ale ona opřela svou hlavu o moje čelo a zhluboka přerývaně dýchala.

Bylo na ní vidět, že je úplně vyčerpaná, ale myslím si, že ani ona si v tu chvíli neuvědomovala, jak blízko ode mě byla.

A měl jsem pravdu.

Po chvilce hlavu totiž trochu nadzdvihla a tím omylem zavadila o moje rty.

Hned nato se mnou navázala oční kontakt a já v jejích očích uviděl strach.

„Promiň.” Vzdychla tiše a nejspíš čekala, jak na to budu reagovat.

„To je v pohodě.” Odpověděl jsem a opatrně jí pohladil po vlasech.

Potom jsem ale i s ní přešel ke zdi, na kterou jsem jí trochu přitlačil, aby nespadla a pak ji pustil.

Sundal jsem jí její poraněné ruce, které měla omotané kolem mého krku a začal jí je rozvazovat.

„Au!!” Vykřikla po chvilce a já se na ni jen omluvně podíval.

„Promiň, nechtěl jsem.” Řekl jsem a teď už o něco opatrněji, pokračoval v rozvazování jejích rukou.

Když jsem měl hotovo, vzal jsem její krvavé ruce do těch svých a opatrně ji po nich hladil.

Měl bych jí to vydesinfikovat. Proběhlo mi hlavou.

Chtěl jsem teda odejít pro desinfekci, ale něco mě zarazilo.

To něco byl přerývaný a nepravidelný dech té dívky, který nezněl vůbec dobře.

Když jsem ji pozoroval delší dobu, všimnul jsem si dokonce toho, že se jí začínají pomalu zavírat oči.

„Podívej se na mě.” Zašeptal jsem tiše a pohladil ji po líčku.

„Musíš zpomalit svůj dech, dobře?” Ona po chvilce jenom přikývla na náznak souhlasu, ale žádná změna nenastala.

„Jestli budeš dál takto nepravidelně dýchat, tak mi tu omdlíš.” Pronesl jsem naléhavě a lépe ji podepřel, protože už začínala ztrácet kontrolu nad svým tělem.

„J-já nemůžu....” Řekla po chvilce tiše a upřela na mě svoje oči plné obav.

„Tak ti pomůžu já.” Řekl jsem a usmál se na ni.

Napadl mě totiž způsob jak bych jí mohl pomoct, ale jako dobrý nápad mi to rozhodně nepřišlo, ale pokud jí to může pomoct, tak to alespoň zkusím.

Hello my bananas and pineapples!! 🍌🍍❤ Další kapitola je tu a s ní i taková prosba, kterou bych na vás měla. 😁🙏 Jelikož tady na Wattpadu nemám co číst, chtěla bych vás poprosit, jestli by jste mi do komentářů nenapsali nějaká vaše "doporučení" co bych mohla číst. 😄 Nějaké příběhy s M&M a nebo pokud píšete něco vy, tak mi do komentářů napište název a já si to ráda přečtu a pak vám napíšu třeba můj názor. 😊💗 Předem moc děkuju! 🙏💞