Rozkaz zabít ❤🔪 [Martinus Gunnarsen] [DOKONČENO]

25. 💕

To mi ale nedošlo jaké to bude mít následky..

Během chvilky jsem totiž ucítil, jak se ke mně trochu přiblížila.

Ze začátku jsem moc nechápal čeho tím chtěla docílit, ale hned v zápětí jsem to zjistil.

Svojí pánví se totiž pomalu otřela o můj rozkrok (ach bože, co to dělám se svým životem.. 😂😂) a v ten moment jsem ztuhnul.

Ztěžka jsem polknul a snažil se dělat, jako kdyby se nic nestalo, ale to by mi to nemohl můj "kamarád" celé pokazit.

Když jsem se na ní podíval a uviděl její zákeřný úšklebek, bylo mi jasné, že tímto to nejspíš neskončilo.

Chtěl jsem od ní odstoupit, ale i když její rovnováha byla už lepší, raději jsem ji chtěl držet, aby nespadnula.

A nebo ji pustit a utéct? Proběhlo mi hlavou.

Martinusi jsi muž!! (Jo Martinus je muž.. 😂😂) Takovej srab, aby jsi utekl od holky nejsi! Napomínalo mě moje svědomí a já mu musel dát bohužel za pravdu.

Z přemýšlení mě ale zase vytrhla ona.

Namáčknula se na mě a ne, že by se mi to nelíbilo, ale věděl jsem, že pokud to bude takto pokračovat, dobře to nedopadne.

Potom ale zakročila znovu.

Svojí pánví se otřela znovu o tu moji, ale te tentokrát o něco víc.

No a v ten moment už jsem měl opravdu co dělat, abych nezačal dělat věci, které jsem v plánu tak úplně neměl.

Hlavu jsem si opřel o stěnu sprchy, která byla hned za mnou a pořádně ji zaklonil.

Spodní ret jsem si začal nervózně kousat a snažil se nějak nevnímat to těsno, které jsem začínal mít v boxerkách.

Dech se mi začal zrychlovat a byl čím dál víc hlasitější.

Takže jsem za chvíli těžce oddechoval snad přes celou koupelnu.

„Copak? Jsi nějaký zadýchaný ne?" Řekla Emily provokativně.

Chtěl jsem se k ní naklonit, ale ona mě zarazila.

Přitlačila mě ke zdi a svou pánev namáčkla na tu moji snad nejvíc co to šlo.

V ten moment se moje dýchání ještě zhoršilo a jelikož hlavu jsem zaklonit nemohl, předklonil jsem ji a nechtěně se opřel o její hlavu.

„Být tebou si dobře rozmyslím, co zrovna v tuto chvíli budu říkat." Zašeptala a pohladila mě po tváři.

„Proč bych měl?" Vyslovil jsem tuto větu, aniž bych si uvědomil, jaké po ní můžou přijít nasledky.

Emily se ale jen ušklíbla a pohnula svou pánví pomalu nahoru a dolů, dvakrát za sebou.

Mojemu "kamarádovi" se to rozhodně líbilo, ale za to já jsem s tím měl větší problém.

„Ku*va." Vypadlo mi z úst a začal jsem přerývaně dýchat.

„Já ti to říkala." Odvětila mi Emily a ještě jednou svojí pánví pohnula nahoru a dolů.

V ten moment se mi podlomila kolena a já pomalu sjel po stěně sprchy až na zem.

V tu chvíli jsem si myslel, že jsem v bezpečí, ale jakmile mi došlo, co by mohla udělat, polil mě studený pot.