Rozkaz zabít ❤🔪 [Martinus Gunnarsen] [DOKONČENO]

6. 💕

Jakmile jsem došel domů, zavřel jsem se v pokoji a lehnul si na postel.

Dnes večer. Dnes večer jsem se rozhodl, že to udělám.

Přece jenom bych to chtěl mít co nejrychleji za sebou.

Hodiny ubíhaly a večer se nemilosrdně blížil.

Začal jsem pociťovat směs hned několika pocitů. Strach obavy a hlavně smutek.

Co se to do p*dele právě chystám udělat?!? Opakoval jsem si v hlavě a plánoval si, jak to vše udělám.

Nakonec jsem si vzpomněl na Emmu v té nemocnici a zraněného Marcuse. Musím. Nemám na vybranou. Pomyslel jsem si a s touto myšlenkou opustil náš dům.

K jejímu domu jsem to neměl daleko a tak mi cesta zabrala necelých 5 minut. Postavil jsem se před jejich vchodové dveře a zhluboka dýchal.

Podle informací které jsem si zjistil, by měla být dnes doma sama. Nezbývalo mi nic jiného než v to doufat, protože přítomnost jejich rodičů by to jen zhoršila.

Naposledy jsem se zhluboka nadechnul a zmáčknul zvonek.

Po domě se rozezněla zvláštní melodie, která měla nejspíš představovat zvonek.

Po pár vteřinách se pomalu otevřely dveře a stála v nich ona v celé své kráse. Její čistě hnědá očka se zabodla do těch mých a postupně si mě celého prohlédla.

Nakonec se mnou opět navázala oční kontakt a na tváři se jí vykouzlil malý nevinný úsměv.

„Ahoj.” Pronesl její sladký hlas a mně se zamlžilo před očima. „Ahoj.” Oplatil jsem jí pozdrav a nasadil falešný úsměv.

„Víš já..... Před pár dny jsem si tě všimnul na ulici a strašně ses mi líbila a tak mě napadlo jestli by jsi nechtěla zajít třeba někdy do kina?” Pronesl jsem rozklepaným hlasem.

Ano debilnější věc jsem si vymyslet nemohl, ale nic jiného mě prostě v tu chvíli nenapadalo.

Vypadalo to ale že to funguje, protože se jí do tváře pomalu začala hrnout červeň a svůj pohled sklopila k zemi. „Ahm.... No proč ne?” Řekla po chvilce a svůj pohled obrátila zpět ke mně.

„Tak pojď dál ať tam jen tak nestojíš.” Řekla a ustoupila ode dveří, abych mohl vstoupit. A přesně teď mi umožnila to, co jsem potřeboval.

Jste úžasní! 😭 600 přečtení? Vy jste se snad zbláznili. 😍 Opravdu nevím co říct. Snad jen děkuju že tu jste se mnou a za všechna vaše přečtení! 🙏❤ No a protože jsem vám opravdu vděčná za každé vaše přečtení hvězdičku nebo komentář mám pro vás takový malý dárek. 😋 Bude to další kniha na Wattpadu, ale bude něčím zvláštní. 😶 Řekla bych, že se máte rozhodně na co těšit. 🤗 V tomto příběhu už to navíc začíná být konečně pořádně zajímavé, nemyslíte? 😁💗 Jaký na to máte názor? Co si myslíte že Martinus udělá? 🤔🤔💋