KRYSTAMEN - Počátek osudu

Kapitola 13. Invaze

„Dle tvého rozzlobeného dýchání soudím," mínil Har Wyt, „že jsi musela udělat opatření."

„Neomylně jako vždy," odvětila Wyn.

Har Wyt cosi složitě namačkal na panel, vzhlédl do širého vesmíru, načež vzdychl a otočil se na svou sestru: „Takže plán B."

Wyn rozhodila ruce a ironicky se zasmála: „Vypadám snad, že vyšel plán A?"

Velitel Řádu Osmi se zase otočil zpět, stiskl jakési modré tlačítko a do malého mikrofonu udal příkaz. Pár minut na to se na malém kruhu na panelu objevila holografická postavička o velikosti dvou jablek.

„Zastihl jste mě v dost netradiční hodinu, Wyte," řekla mužská holografická postava a mírně se zvlnila. „Za co vděčím tomu potěšení?"

„Tavij odmítá odhalit své schopnosti. Musíme spustit Příkaz 13, a to okamžitě a bez odkladu," odvětil Wyt naléhavě.

„Tudíž už dnes?" otázal se překvapeně muž. „Co tak najednou?"

„Na tyhle třesky plesky nemáme čas."

„Inu, dobrá. Jestli si skutečně dnes v noci přejete dostat se na Delorden, nebudu vám bránit," hologram se mírně, skoro neznatelně uklonil. „Budete mít volnou cestu. Přistaňte v oblasti G ve druhém křídle, měl by tam být vzduch čistý."

Har Wyt pokýval hlavou. „Děkuji. Budeme tam za deset minut, zpracujte toho kluka. Nepobudeme tam moc dlouho."

„Jak si přejete," řekl hologram, pak se znovu zavlnil a vypnul se.

Wyt si dal na hlavu kapuci svého bílého pláště a se slovy: „Jdeme si pro vítězství, sestro," otevřel těžké pancéřové dveře hlavního můstku a spolu s Har Wyn opustil hlavní velitelství Teafortu.

***

V tu hodinu už na chodbách domovskěho křižníku Řádu Osmi skoro nikdo nebyl. A když už ano (a to byl většinou nějaký klon nebo uklízečka), tak se dvojčatům klaněl až na podlahu a rychle se klidil z cesty. Har Wyn a Har Wyt procházeli svou lodí jako králové světa; šli dlouhými, sebevědomými kroky vpřed, neohlíželi se, nereagovali, zpod kápě pouze pozorovali svou cestu a budili dojem neporazitelných démonů více než normálně.

Protože Příkaz 12, tedy odchycení Reese z planety Goorne vojáky a následné její vycvičení pro nález krystamenů nevyšel (což si nedokázala Har Wyn ani trochu připustit), musel nastoupit Příkaz 13, který vlastně Wyt od samého počátku předvídal.

‚Příkaz 13'.

Jeho jediným cílem bylo pokud možno nepozorovaně se dostat na domovský křižník Strážců světla Delorden, chytit a odvést druhého tavije, řečeného Toma Castella. Ať už Reese nechtěla své schopnosti odhalit z jakéhokoliv důvodu, oba velitelé Řádu Osmi doufali, že druhý tavij to už dokáže. A to všechno měl umožnit člověk, jenž by byl v případě odhalení na Delordenu nazýván ‚zrádcem'.

Umístit do nepřátelských řad špehy byl mistrovsky strategický tah ještě Har Conquéranta, předchůdce Har Wyta, který byl jedním z nejlepších velitelů Silordů všech dob, zejména pro své skvělé strategické myšlenky. On sám si chytrosti a schopnosti logického uvažování velmi cenil a proto se jeho nástupcem stal právě Har Wyt. Moc dobře věděl, že dát řád do rukou Har Wyn by bylo čiré šílenství.

I když, na Teafortu se proslýchalo, že čistě Conquérantův nápad to také úplně nebyl. Toho dne, kdy byli z jednoho ročníku vybráni čtyři nejlepší studenti a určeni jako vhodní pro misi, byl údajně na Teafortu viděn jakýsi stařec opírající se o dlouhou zahnutou hůl, jehož jméno pocházelo ze staré wesštiny. Ten muž, ať už to byl kdokoli, se na Teafortu objevoval v nepravidelných intervalech už desítky let. Pamatovali si ho dokonce i ti nejstarší z Teafortu, což bylo podivné, protože to by ten podezřelý cizinec musel být neobyčejně starý. Ale jestli tento stařec skutečně nějak zasahoval do výběru žáků pro role zvědů, se nevědělo.