KRYSTAMEN - Počátek osudu

Kapitola 33. Navždycky

„Nemluvím s tebou."

Queenovo vězení nebylo zdaleka tak okázalé jako zbytek křižníku. Vlastně to byla jediná místnůstka tři krát tři metry, zamřížovaná jakousi sítí z tlustých olověných tyčí. Každý z členů posádky Uragánu seděl uraženě v jednom rohu a proklínal fakt, že se nemůže vzdálit víc.

„Nic, co řekneš, nezmění můj názor!" prskal Qirgly. „Už nikdy s tebou nepromluvím! Takhle nás zradit. Takhle zradit svůj Uragán! Neodpustitelný! Jak jsi jen mohl! Už nikdy –"

„Nemůžeš na chvíli sklapnout?" vyštěkl Kyle. „Kdybys mě nechal chvilku mluvit, třeba bych ti to i vysvětlil."

„To jsem tedy zvědavý," ucedil Roland. „Co tak ušlechtilého tě vedlo k tomu, zaprodat Uragán Queenovi?"

„Tak zaprvé, byli jste to vy, kdo se chtěl rozdělit a jít si pro ten šutr ke Queenovi," mračil se Kyle.

„Ale způsob, jakým jsi to udělal, nás dostal až sem." Roland mávl rukou a obsáhl tím gestem jejich ubohou celu.

„Jestli jsi měl lepší nápad, měl jsi mi ho laskavě sdělit," usekl Kyle. „Víš moc dobře, že bez pomoci zevnitř bychom tenhle křižník nikdy nenašli, a už vůbec bychom se nedostali dovnitř. A u všech všudy, vážně si myslíte, že bych tomu šaškovi jenom tak věnoval svoji loď?"

„Právě jsi to udělal!" zaječel na něj Qirgly.

„Ty dodržuj svoje předsevzetí," odpálkoval ho Kyle. „Kdybyste na chvilku přestali řešit, co se právě děje s naším Uragánem, a zaměřili se na to, co se děje nám, třeba zjistíte, že je to to nejlepší, co se nám mohlo stát."

„Vážně?" protáhl Roland opovržlivě.

„Jo, protože tyhle mříže pro tebe nejsou problém, jsou snad?"

Qirgly prudce otočil hlavu a zamával sosákem. Roland nehnul brvou.

„Nejsou," přiznal nakonec. „Ale nevím, jestli to chci dělat."

Kyle se zarazil. „Cože? To tady chceš hnít, dokud si Queen nevymyslí ten nejbolestivější způsob, jakým mu máme splácet?"

„Ne," odvětil Roland. „Jenom do té doby, dokud si neuvědomíš, co děláš."

„Já?"

„No na Qirglyho nemluvím. Jsi kapitán Uragánu, Kyle. Postavil jsi mě a zachránil jsi Qirglyho od pašeráků zvířat. Proč jsi to vůbec dělal? To jsi jenom potřeboval posádku, která by přesně poslouchala tvoje rozkazy a vytírala na Uragánu podlahu? Protože přesně tak se k nám poslední dobou chováš. Máme být parta a držet pospolu. Myslel bych, že svým parťákům alespoň předem vysvětlíš, co máš v plánu, když už nic."

Následovala chvíle absolutního ticha. Kyle na Rolanda zíral, jako by mu právě řekl, že dává výpověď. „Ale –"

„Víš, že mám pravdu."

„Ale já..." Kyle sklopil hlavu. „Jo, asi jo. Jako vždycky."

„Výborně. Takže nám teď prosím řekni, co máme dělat, kapitáne."

Kyle nevěděl, co říct. Roland po něm nechtěl omluvu, i když byla jasně namístě. Proč si nikdy neuvědomil, že postavit tohohle droida bylo to nejlepší, co kdy udělal?

„Mizíme odsud," oznámil.

***

O půl minuty později už opatrně opírali o zeď kus mříží, který Roland vyřízl laserem zabudovaným v zápěstí, a stejným způsobem vzápětí zlikvidoval i těžké kovové dveře, které je držely v místnosti. Qirgly tiše zneškodnil dvojici stráží, která číhala za nimi, a nově namotivovaná posádka Uragánu vyrazila vpřed.