Zmizel jsi [Probíhá korekce] ✓

Kapitola třináctá

Dozvědět se, že Matt a Mia mají nevlastního sourozence bylo jako kdyby mě někdo polil kýblem s ledovou vodou. I když má člověk nějaké tušení, stejně se neubrání šoku, který ten fakt způsobí.

„Co mě na tom tak překvapuje?" ozval se můj ještě stále rozčarovaný hlas. „Vždyť ta podoba je až moc velká na nějakou pitomou náhodu," kroutila jsem hlavou a přitáhla si kolena k hrudi.

„Přesně tohle byl jeden z důvodů, proč jsem pořád oddaloval vaše setkání. Bylo mi jasné, že ti to nepotrvá moc dlouho, než si dáš jedna a jedna dohromady, protože jak říkáš, ta podoba zkrátka bije do očí."

„Kdy?" špitla jsem.

„Kdy se na to přišlo?" zeptal se Chris opatrně.

Pomalu jsem přikývla a pořád upírala pohled na chlupatý koberec, který se rozprostíral po celém obýváku a vytvářel tak malý ráj pro bosá chodidla.

„Těžko tomu věřit, ale na Troye jsem narazil náhodou, když jsme sháněli basáka do kapely. Nikdo nám nevyhovoval. Buď to byli namachrovaní blbečci, nebo potížisti, jenže pak se objevil Troy. Vynořil se odnikud. Skromný kluk s obrovským talentem a láskou k hudbě, kterou dneska uvidíš jen zřídka," začal Chris vyprávět a jeho pohled naznačoval, že se ponořil do vzpomínek.

„Mají to v rodině," podotkla jsem tiše.

„Jo," přikývl a pousmál se. „Samozřejmě jsem si okamžitě všiml té bláznivé podoby, ale tehdy jsem nad tím až tak nepřemýšlel. Stačilo mi, že dokázal na kytaru a basu hotové zázraky a že je to takový správný tornádo s proříznutou pusou. Něco jako ty. Časem z něj vypadlo, že je nemanželským dítětem a s matkou se dávno nestýká. Moc dobře jsem věděl, jaké to je mít na nic rodinu, takže jsme to více nerozebírali," vysvětlil a já poslouchala s neskrývaným napětím. „Nějakou dobu na to se mi ozval Matt. Nevěděl jsem, že jeho otec vlastní Sky Music, takže když mi nabídl, že si nás vezme pod ochranná křídla a pomůže pár bláznivým klukům splnit si sen, šílel jsem radostí, to si asi dokážeš představit."

„Netušila jsem, že vám tolik pomohl právě Matt. To jsi s ním v kontaktu už tak dlouho?" zeptala jsem se a snažila se skrýt to zklamání, že mi to celou dobu tajil.

„Nedokázal jsem ti to říct. Sám jsem netušil, co by bylo v tu chvíli správné. Ale věř mi, Chloe, že Mattovi hodně dlužím. Vytáhl nás na vrchol, splnil nám sny."

„Chápu," přikývla jsem a na tváři mi hrál nehraný úsměv. Vždycky jsem věděla, že Matt je hodný člověk, který by se pro ostatní roztrhal. Ostatně jeho sestra byla stejná.

„Asi si dokážeš představit, jaký šok to pro něj byl, když viděl Troye poprvé. A Troy na tom byl úplně stejně. Nikdo z nás nedokázal říct ani slovo. Bylo to tak přitažené za vlasy a těžko uvěřitelné, jako z nějaké přihlouplé komedie. Zírali na sebe jako na přízraky. Matt si to dal rychle dohromady a netrvalo moc dlouho, než z jeho otce vytáhl pravdu," Chris si povzdechl a prohrábl svojí černou hřívu. „Byl to prostě úlet. Jedno uklouznutí, ze kterého se narodil nový život. Pan Moor se to pokusil ututlat a Troyovu matku vlastně pomocí peněz přesvědčil, aby se zdekovala a už se nikdy nevracela. Díky tomu mohl dál žít svůj spokojený rodinný život s tím, že o čtyři roky později se narodila Mia, která stejně jako Matt neměla sebemenší tušení o svém dalším bráchovi."

„To je hrozný," nevěřícně jsem kroutila hlavou. Pan Moor se zdál být tím dokonalým otcem, kterého by si přálo snad každé dítě.

„I přesto, že Troy našel svého ztraceného otce, nikdy se k němu tak nechová. Je to pro něj cizí člověk, který mu umožňuje plnit si sen. Chová k němu určitou úctu, ale taky velký odstup, a i když to nikdy nepřizná, jsem si jistý, že cítí zášť."