Ráno mě probudil budík v půl osmé. Ještě chvíli jsem se válela v posteli a až po čtvrt hodině jsem se donutila vstát.
M&G se koná ve čtyři hodiny odpoledne v Ziggo domu, koncert je od půl osmé. To znamená, že mám ještě hromadu času. Proto jsem se rozhodla jít po snídani do Vondelparku a potom do centra Amsterdamu k domu Anny Frankové, Rijks muzeu a dalším památkám.Ve Vondelparku bylo krásně. Hezčí park jsem snad ještě neviděla. Hyde park v Londýně je sice taky skvělý, ale ty dva parky se prostě nedají srovnávat. U domu Anny Frankové bylo narváno tak, jak jsem to znala z fotek na internetu. Sice bylo v centru Amstru hrozně moc turistů, ale hned jsem si to tu zamilovala. Všechny ty domky, kanály, cyklisty, sýry, trhy s tulipány... Miluju to tady.
Po procházce jsem šla k tetě domů se připravit na M&G. Byla jsem hrozně nervózní a tak jsem si pustila Never be alone a hned jsem se cítila líp. Ta písnička mě vždycky dokáže uklidnit. Je asi má nejoblíbenější od něj.
Na sebe jsem si vzala modré šaty s bílými puntíky, udělala jsem si copánek a šla se namalovat. Nejsem ale jedna z těch holek co u líčení stráví dvě hodiny. Moc se nemaluju, upřímně to ani nepotřebuju. Nikdy jsem neměla problémy s akné, maximálně pár pupínků na čele. Proto jsem si na sebe nanesla jenom trochu pudru, s řasenkou jsem to taky nepřeháněla a celé to zakončila hnědými stíny.
ČTEŠ
Never be alone |S.M.|
Teen FictionDlouho jsem nad tím přemýšlet nemusela. Tohle prostě náhoda nebyla. Nemohla být.