Sen

348 26 15
                                    

Ležela jsem na louce a vychutnávala si ten nádherný výhled, který se mým očím naskytl. Kolem mě byly hory a na trávě poletovali motýlci. Z dálky bylo slyšet šumění vodopádu. Slunce krásně svítilo a prohřívalo každý kus mého těla. Byl krásný letní den. Chtělo se mi spát a tak jsem se rozhodla si na chvíli odpočinout. Zavřela jsem oči a jen naslouchala těm úžasným zvukům kolem mě.
Po chvíli mě ale zaujal jeden ze zvuků, které jsem předtím neslyšela. Zdálo se mi, že se přibližoval stále více ke mně. Ze zvědavosti a taky tak trochu ze strachu jsem otevřela oči...
Stál vedle mě nějaký kluk. Byl hodně vysoký a měl nádherné hnědé oči. Měla jsem pocit, že ho znám, ale nevěděla jsem odkud. Lehl si do trávy těsně vedle mého těla a k mému údivu mě vzal za ruku. Měl na ní tetování vlaštovky.

,,Mio, na něco jsem se tě před chvílí ptal. Tak odpovíš mi?" Zeptal se tím svým nádherným hlasem.

,,Kdo jsi? A na co jsi se mě ptal?" Vůbec jsem si nemohla vzpomenout, kdo to je, ale věděla jsem, že ho znám.

,,Mio? Mio! Jsi v pořádku? Prosím, vzbuď se. Mio?!!"

Tenhle hlas šel ale jakoby z dálky. Nešel z úst toho neznámého kluka vedle mě. Hlas měl hodně podobný.

,,Mio?" Zvolal ještě jednou a já jsem otevřela oči a...

O něco jsem se praštila do hlavy.
,,Au!" Zařvala jsem asi o něco víc, než jsem chtěla.

,,Díky bohu že jsi se probudila. Už jsem chtěl volat sanitku. Jsi v pohodě? Jak je ti?" Ptala se mě osoba nade mnou a podala mi ruku.
Ruku jsem přijala a vstala jsem. Hlava se mi pořád trochu motala.

,,Už je mi líp. No, co se vůbec stalo? A kdo jsi? Kde to jsem?" Vůbec nic jsem nevěděla. Byla jsem asi v nějaké restauraci. Vypadalo to tady fakt moderně.

,,To bude dobrý, přinesu ti vodu, ta ti pomůže. Za chvilku jsem tady."
Ignoroval mé otázky a odešel někam pryč. Sedla jsem si na židli a zkoušela si vzpomenout. Na stole je jídlo. Na druhé straně stolu taky. Venku je tma, vypadá to na večer. Dobře, takže byla jsem na večeři asi s tím neznámým klukem co mi šel pro vodu. A vypadá to, že jsem omdlela. Jídlo je nedojedené a před chvílí jsem ležela na zemi.
Po chvilce ke mně přišel ten kluk se sklenkou vody v ruce a já ho konečně poznala. Byl to Shawn. Postupně jsem si začala vzpomínat, že jsem jeho vokalistkou na turné, že jsme v New Yorku a že jsem málem zmeškala svůj první koncert. Pořád jsem ale nevěděla, co dělám tady v restauraci.

,,Jé, díky moc Shawne." Poděkovala jsem mu za to, že mi přinesl vodu.

,,Super, tak sis vzpomněla kdo jsem. No a víš jak se jmenuješ a tak?" Zněl celkem starostlivě.

,,Jo, to si všechno pamatuju. Taky vím, že jsem v New Yorku a že jsem taky dneska málem nestihla přijít na koncert. Ale nevím, proč jsem tady a co se vůbec stalo."

,,No, mluvili jsme spolu a ty jsi najednou úplně zbledla a spadla ze židle. Omdlela jsi. A jsme tady spolu na večeři. Teda, musím ti říct, že jsem nikdy nikoho takhle z blízka zkolabovat neviděl. Bylo to celkem děsivý. Moc jsem nevěděl, co mám dělat." Tak tohle bylo pěkně trapný. Omdlet před Shawnem. Ještě k tomu když si představím ten pád ze židle... Achjo.

,,To se moc omlouvám. Nikdy jsem neomdlela. No a o čem jsme teda mluvili než jsem zkolabovala?"

,,No, ono to je těžký vysvětlit. Ale bavili jsem se o nás dvou. V jistém slova smyslu." Když to říkal, tak mu úplně zrudly uši a díval se na prsty na rukou. A mě najednou došel smysl jeho slov. Zrudla jsem jako ještě nikdy.

,,Co tím chceš říct?" Zeptala jsem se přesto. Chtěla jsem vědět, jak mi to řekne.

,,Mio, mám tě moc rád. Jsi strašně krásná, talentovaná, usměvavá  neskutečně milá. Vždycky když jsem s tebou, tak je pro mě všechno lepší. Ikdyž mám třeba špatný den tak jen vzpomínka na tebe mi hned zlepší náladu. Mám tě moc rád. Pochopím, jestli je to pro tebe narychlo, ale já ti už celkem dlouho potřebuju něco říct. Miluju tě."

,,Shawne, je to sice trochu narychlo, to máš pravdu, ale poslední dobou jsem o nás taky hodně přemýšlela a myslím si, že bychom to měli alespoň zkusit. Dát nám šanci. Takže ti stoprocentně upřímně říkám ,,Miluju tě."


_______________________________________

To je klišé, co?😂 Doufám, že máte radost, že jsou spolu❤
Teď se budu snažit vymyslet co s příběhem dál 😅

Anet

Never be alone  |S.M.|Kde žijí příběhy. Začni objevovat