Never be alone |S.M.|

Rande?

,,No, víš, chtěl jsem s tebou být o samotě. Potřebuju si s tebou o něčem promluvit.... "

Znervózněla jsem. Příšerně. Co mi chtěl říct? Třeba se mu nelíbilo, jak jsem dnes zpívala a nechce mě na zbytek turné. Nebo si někoho našel. Třeba se mě chce zeptat, jak jí má říct, že ji má rád. Rozhodla jsem se to déle neprodlužovat.

,,Ano?" Zeptala jsem se a snažila jsem se nasadit klidný výraz, ale to teď moc nešlo.

,,No, jde o to, že se mi líbí jedna holka a já bych jí chtěl říct, že ji mám rád. Potřeboval bych radu, jak jí to mám říct. "

BINGO!

,,Jo, jasně. Já bych jí to řekla třeba někde v parku, kině nebo restauraci. Není to asi zas až tak těžký. Já to teda nikdy nikomu neříkala, takže nevím, ale když jsi to ty, tak určitě bude souhlasit. Toho se neboj." Odpověděla jsem a v mém hlase byla cítit jasná úleva.

,,Jak to myslíš? To že jsem to já a tak mě určitě neodmítne. Jako proto, že jsem slavnej?" Zněl trochu rozzlobeně.

,,Ne, to jsem říct nechtěla. Třeba že jsi hrozně hodný, zábavný, krásně zpíváš. Jsi skromný a vděčný všem svým fanouškům za to, co máš. Na nic si nehraješ. Na pódiu jsi takový jako v realitě. Třeba na mém seznamu věcí co se mi na tobě líbí by byla tvoje sláva až úplně na posledním místě. Myslím, že to jako příklad stačí."  

,,Díky, toho si cením. Nelíbí se mi, když se mi na paty lepí někdo, kdo mě má rád jenom pro mojí slávu. Vážně díky. A omlouvám se, že jsem takhle vyjel." Teď zněl zase trochu provinile.

,,To je v pořádku, neomlouvej se. Tak teď vyřešíme, jak bys to měl té tvé vyvolené říct. Ale předtím pár otázek, abych si udělala o té situaci nějakou představu. Tak za prvé- znáte se dlouho?"

,,Neřekl bych přímo dlouho, bude to pár měsíců." Začal odpovídat a podrbal se na zátylku."

,,Fajn, no a je možný, že ona o tebe má třeba taky zájem?"

,,Doufám v to." Pousmál se.

,,Dobře. Takže se moc dlouho neznáte a ani nevíš, jestli se té holce taky líbíš. To není moc slibný začátek. No, tak co bys jí třeba na tom rande řekl? Musíš na ni udělat dojem." Co na to odpoví mě vážně zajímalo.

,,Fajn, takže určitě bych jí řekl, že jsem rád, že mé pozvání přijala. Taky bych jí řekl: Jsi krásná, milá, usměvavá, už dlouho nemyslím na nikoho jiného. Hrozně moc bych chtěl, aby jsi se stala mojí drahou polovičkou. Takže, staneš se prosím mojí přítelkyní?" Tomuhle by snad odolal jenom hlupák.

,,Krásně jsi to řekl. A teď jí to musíš říct doopravdy."

,,Vždyť jsem to právě teď udělal."

.......❤
______________________________________

Moc se omlouvám, že jste na tuhle kapitolu museli čekat tak dlouho a je tak krátká, ale upřímně, moc mě psaní téhle celkem zásadní kapitoly nebavilo a ani nemám moc nápadů, jak v knížce pokračovat. Nechci, aby to bylo totální klišé (i když tahle kapitola je klišé jak prase 😂) a chtěla bych udělat něco trochu originálnějšího než "a žili spolu šťastně až do smrti". Snad chápete...

Vymyslet něco originálního je skoro nemožný, všechno už někdo napsal. Takže je možný, že kapitoly teď nebudou vycházet tak často, dokud nedostanu nějaký dobrý nápad.

Děkuju za neuvěřitelnou podporu a snad zase brzy❤

Anet