20.část

187 6 0
                                    

Ni:Né.

"Já jsem vzala prupisku kterou nosím v tašce a napsala jsem mu na ruku mé číslo: 747 354 690 (TOTO NENÍ MOJE ČÍSLO JE TO VÝMYSL TAK NATO NEVOLEJTE!:D) Tady máš Ni"řekla jsem.

Ni: Děkuju tady už vystupuju tak napíšu,ahoj Lodo"

Já:Pa Ni(Tak mu říkat ve zdrobnělině).

Já jela ještě 3 zastávky a pak jsem to došla pěšky.Přišla jsem v 18:50, takžé o 10minut dříve.

"Ahoj Lodo tak jak bylo s Jorgem?"

"No, když jsem šla ve vlaku na záchod tak se sekly dveře a nešly otevřít.Tak jsme vystoupili na další zastávce a jely zpět domů.."

"To mě mrzí Lodo"řekla teta.

"To máš jedno, cestou z obchodu jsem potkala v autobuse Nialla a neuvěříš,on bydlí asi 4ulice od nás"

"Tak to je fajn .Aspoň tu máš i kámoše když tady bydlí Ludmila" řekla teta a šla vybalovat nákup.

Když teta začala smažit ty kuřecí řízky jak jsem říkala , já jsem chystala okurkový salát a říkala si že zítra je zase ta otravná škola.

Véču jsme jedly u seriálu Ordinace v Růžové zahradě(kravina ale co už:D) a sotva když jsem si dala poslední sousto,zazvonil mi mobil s novou SMS.No chvíli mi trcalo než jsem se na ní koukla, protože jsem musela umyt nádobí.Tetě taky někdo zavolal. Teto? Kdo to byl?

"No to byly z práce...a byla jsem povýšena! Takže ráno budeš muset jezdit bohužel autobusem. Nedá se nic dělat. Kartu na autobus už máš,jenom si budeš muset přivstávat o půl hodiny"řekla s úžasem teta.

I think about you (CZ)Where stories live. Discover now