I think about you (CZ)

132.část

Když jsem došla do pokoje,lehla jsem si zpátky k Jorgemu jakoby nic...Zachvíli se probudil.

''Dobré ráno Lodo''řekl a usmál se.

''Dobré,''protáhla jsem se a šla do koupelny..

''Co že nic neříkáš?Teď jsem si vzpomněl na naši přespávačku na mojem tajném místě''řekl Jorge a protahoval se.

''Taky vzpomínám..víš děkuju ti že jsi za mnou dojel a děkuju prostě že tady pro mě jsi a byl...Kdysy to bylo všechno jinak a kéžby seto vrátilo..ALe dneska odjíždíš a-potáhla jsem....Prostě nevím co..''

Otočila jsem se a zamnou stál Jorge...Chvíli jsem se naňho dívala a začaly mi téct slzy..

Vůbec nevím co teď..zachvíli je nový rok 2015 .Bude to nová etapa pro mě...

Když jsem přemýšlela ,přerušil mě polibek od Jorgeho.Jen jsem se na něho dívala a po jeho polibku ho znova políbila....

''Já nemůžu Jorge...Vždycky jsem tě milovala..ale teď?Co teď? Zachvíli odjíždíš a já...''otřela jsem si slzy a obejmula ho...

''Lodo,chápu tě...nikdy na tebe nezapomenu..neboj''

''I já na tebe Jorge....Ale nikomu o tomhle neříkej prosím....bylo to naposled ale děkuju ti..''Vzala jsem ho za ruku a utíkala na pláž..

''Coto Lodo??''----Nic neříkej a poběž semnou!

na pláži

-už z dálky jsem viděla ty tváře jak se smějou a čekají na nás.A taky jednu co do sebe ládovala jen jídlo-Niall.Když jsme doběhli tak..

''COTO TADY JE? rád vás všechny vidím pohromadě!''řekl Jorge.(byl tam i Gregorio a Pablo)

''To je taková rozlučková snídaně pro tebe Jorge!''řekl Fede o kterého se opírala Ludmi.

''Jsme všichni rádi že jsi nakonec dorazil a doufáme ,že se brzy uvidíme!''řekl Pablo a Gregorio jen kývl.

''Děkuju..děkuju všem!!Všechny vás miluju'' říkal Jorge.Viděla jsem v jeho očích nadšení a jak byl rozzářený a happy tak..MĚ POLÍBIL!

Přede všema jasně!Niallovi všechno vypadlo z pusy a ostaní jen koukali.

''Jorge!Stop vždyť ..jsem řekla..ALE TOJE JEDNO!''odřekla jsem a odběhla z5 do pokoje..

Zabouchla jsem se v pokoji a sedla si před televizi...Najednou někdo začal klepat...

"Vypadni,Jorge jestli jsi to ty tak.."

"To jsem já Fede...a Niall"

"Běžte pryč....prosím"

"Lodo prosím,pusť nás...prosím"škemral Federico..

Samozřejmně že Niall měl klíč od mého pokoje.Tess mu ho půjčila.

Vpadli dovnitř a oba mě obejmuli...

"Já jsem ho nechtěla líbat..je to zamnou..trošku lásky k němu ve mně zbylo ale nějak semi to mele ně-nějak-"Niall mě přerušil..

:Lodo,to se spraví Jorge to tak nemyslel..taky ho to mrzí a sedí tam..Nenechme ho tam takhle když ho vidíme možná naposled...jeto náš kámoš přes vše cose stalo...pamatuj.."utřel mi slzy a oba mě začali zvedat...Začali jsme se vracet z5..

Až z dálky jsem viděla jak tam Jorge sedí a ostatní se baví.Bylo miho trošku líto ale vážně nevím co ni o něm jako mám myslet...Když jsme došli ke stolu Pablo se mě ptal a utěšoval mě..Kluci šli za Jorgem a asi sním mluvili..Zachvíli zamnou Jorge přišel.