You can never hurt me... « Peter Parker » ✔️

I. Nový začátek

No jak bych jen začala...
Jmenuji se Adell Ostonn a je mi 15 let.
Bydleli jsme s rodiči v LA ale jelikož moji rodiče pracují v jedné firmě kde mají vysoké postavení, museli jsme se přestěhovat sem do Queensu. Rodiče koupili strašně luxusní byt kam jsme se nastěhovali a od minulého měsíce tu bydlíme.
Rodiče snad nikdy nevidím víckrát než 3x za týden. Nějak mi to nevadí jelikož tu ještě nemám kamarády společnost mi dělá televize a sociální sítě.
Nevim co bych o sobě měla ještě říct...
No na minulé škole jsem nebyla ani oblíbená ale ani jsem nebyla nějaký osamocený student v koutě. Prostě normálka.
Můj pokoj už po vyzdobení vypadá nějak takto

No dobře možná to vypadá snobsky ale já si tento tip života nevybírala.

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Za týden nastupuji do nové školy a vůbec nevim co od ní mam čekat.
Rodiče mě chtěli dát na luxusní soukromou školu ale to už by pro mě bylo moc tak jsem si školu vybrala sama.
Midtownská střední škola...

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Ráno mě probudil můj budík na telefonu a tak mi nezbylo nic jiného než vstát. Šla jsem do koupelny kde jsem udělala ranní higienu a nalíčila se pak jsem šla do skříně kde jsem zvolila toto oblečení

nechci hned první den působit nějak špatně.
Vejdu do kuchyně tam si vezmu svačinu do kabelky a vyrážím do školy. Mam to tam asi 7 min, nastudovala jsem si cestu takže už vim kam jít.
Škola byla veliká a bylo tam strašně moc dětí.
Šla jsem tedy ke vchodu ale pak jsem se strašně lekla když zatroubilo auto a kluk v tom autě začal křičet na jiného kluka ,, Hej Pinďour Parkere".
Ten kluk se asi taky lekl a uhl tomu autu.
Ostatní se začali smát a mě ho bylo líto. Neviděla jsem mu moc do obličeje ale už teď jsem věděla že už si na to asi zvykl.
Vešla jsem do budovy.
Bylo tam strašně moc lidí!!
Prodírala jsem se chodbou asi 3 minuty než jsem našla ředitelnu.
Zaklepala jsem a zrovna zazvonilo.
Přišel mi otevřít nejspíš ředitel této školy.
,, Aaa madam Ostonn posaďte se" tak jsem se tedy posadila.
Řekla jsem mu vše co by měl vědět a on mi dal rozvrh a odvedl mě mě do třídy.
Vešli jsme do třídy.
Všechny pohledy se na nás upřeli a já cítila jak rudnu...
,, tohle je slečna Adell Ostonn" řekl ředitel.
Paní učitelka se na mě podívala jako kdyby mě skenovala ale pak se pousmála. ,,Dobrý den"
Pozdravila jsem.
,, Dobrý den Adell, jsme rádi že jste už tady." Pan ředitel kývl na paní učitelku a odešel.
,,Tak nám o sobě něco pověz" řekla paní učitelka.
Opět jsem se trochu zastyděla ale pak jsem se odhodlala ,,Jmenuji se Adell Ostonn, je mi 15 let a přijeli jsme sem do Queensu až z LA. Bydlím tu už měsíc a půl a....to je asi vše"
Zakončila jsem svou "náramnou" řeč.
,,támhle vzadu je volné místo tak se tam posaď" řekla paní učitelka a já se vydala směr zadní lavice. Cestou se na mě koukali snad všichni ze třídy.
To je on! Hned jsem poznala toho kluka na kterého pokřikoval ten z toho auta.
Seděl hned předemnou s tmavším a trošku silnějším klukem.
Sedla jsem si za ně a snažila se poslouchat ale nešlo mi to.
Pak paní učitelka řekla že musí někam zaběhnout. Prý máme být potichu.
No samozřejmě jen jak se zabouchly dveře spustila se vlna žvanění.
Tak jsem si vyndala blok a začala si kreslit.
Kreslila jsem si všechno co mě napadlo, jednorožce, komiksy a taky superhrdiny.
,,Ahoj já jsem Peter" ozvalo se předemnou.
Zvedla jsem hlavu od bloku a zjistila jsem že na mě mluví ten kluk co se mu smáli.
Byl strašně roztomilej.
Měl nádherný hnědý oči, roztomile rozcuchaný vlasy a ten nejúžasnější úsměv co jsem kdy viděla!!
,,Já jsem Adell" řekla jsem a úsměv mu vrátila.
,,Co to kreslíš?" Zeptal se a než jsem stačila něco říct měl v ruce můj blok a prohlížel si obrázky co jsem nakreslila.
,,Moc hezky kreslíš" řekl a pousmál se.
,,Koukni Nede" řekl Peter a ukázal můj blok klukovi vedle něho. ,,Kde si to..." začal větu ale když si mě všimnul tak se zarazil.
Pak se pousmál ,,Ahoj já jsem Ned" řekl. Úsměv jsem mu vrátila a představila se.
,,Ty máš ráda superhrdiny?" Podíval se na mě Peter jeho čokoládovíma očima.
,,Jo mám. Strašně se mi líbí co dělají pro lidi."
,,A koho máš nejraději?" Zeptal se.
,,No tak to je těžký ale asi Spidermana a IronMana" řekla jsem a rozzářila se.
,,Tak to jo. IronMan je super" řekl a vrátil mi můj blok.
Do konce hodiny už paní učitelka nepřišla a všem to bylo jedno. Zakecala jsem se s Peterem a Neddem. Povídali jsme si o všem možným.
Na obědě jsem si sedla ke klukům a zase jsme si povídali než jsme se dostali k tomu kdo se nám líbí.
,,No a líbí se ti někdo Petere?" zeptala jsem se Petera.
,,No...."
,,Peterovi se líbí Liz" přerušil Petera Ned.
,,Aha. Jo ta vypadá mile" řekla jsem a bylo mi to trošku líto.
,,Tak já už půjdu" řekla jsem a nechala tam kluky samotný.

Pohled Petera

Dneska k nám přišla nová holka. Jmenuje se Adell a je strašně sympatická a i moc hezká.
Ale co to říkám líbí se mi Liz!
Povídali jsme si s ní a s Nedem o všem možným. Na obědě přišlo téma které jsem nečekal.
,,No a líbí se ti někdo Petere?" Zeptala se mě Adel a já nevěděl co říct.
,,No...." začal jsem ale pak se do toho vložil Ned.
,,Peterovi se líbí Liz" řekl a já myslel že ho zabiju!
,,Aha. Jo ta vypadá mile" odpověděla.
,,Tak já už půjdu" řekla Adell a odešla od stolu.
Ach jo....
Bavilo mě si s ní povídat. Přál jsem si aby tu ještě byla ale bohužel.
,,Hele Liz" řekl Ned a šťouchl do mě.
Já ho nevnímal, myslel jsem na Adell. Nějak mi vlezla do hlavy a já nevěděl co semnou je.

Pohled Adel

Vyšla jsem ze školy a zamířila rovnou domů.
Po cestě jsem myslela na Petera.
Sakra začala jsem ho mít ráda...
Ne to ne je to můj kamarád, možná i nejlepší kamarád. Nemůžu ohrozit naše přátelství.
Vim je to ujetý, znám ho sotva den a už ho miluju? Ne Adell vzpamatuj se!

Ani jsem si neuvědomila že už jsem před našim panelákem. Odemkla jsem si a zavolala si výtah.
Výtah vede až do našeho bytu.
Hodila jsem klíče na gauč a pak si na něj sedla.
Zapla jsem televizi kde jsem přepínala kanáli než jsem to nechala na seriálu Průměrnákovi.
Sice jsem měla zapnutou televizi ale i tak jsem si vzala do ruky telefon.
Otevřela jsem Messenger a napsala Peterovi jestli by nechtěl jít ven, jelikož jsem se doma nudila.
Pak jsem projížděla Instagram ale pak mě to omrzelo, vypla jsem televizi a šla do pokoje.
Tam jsem si sedla na postel a začala přemýšlet.

,,Cinkkkk" oznámil mi telefon zprávu a já jsem se lekla až jsem nadskočila.
Byl to Peter!

Peter : Jo moc rád. Tak v 16:00 v parku za školou?

,,Yaaaas" zaradovala jsem se a běžela ke skříni abych se převlékla do něčeho pohodlnějšího.

Nakonec jsem zvolila něco takového

Bylo už 15:48 tak jsem popadla mobil, vběhla do obýváku vzala klíče z gauče a přivolala výtah.
Dojela jsem výtahem dolů a vyšla z našeho paneláku.
Tohle je nový začátek...

Ahojky❤️ tady máte 1. díl mojí FF. Snad se vám to líbí.
Je to trošku klišé sice, ale nebojte potom už se nebudu tolik inspirovávat od ostatních.
Můžete napsat jestli se vám to líbí a jestli chcete pokračování a bye bye. ( 1272 slov )