XXIX. Jeho přítelkyně?

1.8K 102 14
                                    

Polibek byl lehký a krátký. Má ruka která byla stále pod tričkem hnědookého kluka, se ocitla na jeho rameni a ta druhá opět ve vlasech.
Peter měl jednu ruku stále pod mou mikinou a druhou na mé tváři. Pak mě Peter začal líbat na krku a z toho jsem se úplně roztála. Byl to velmi příjemný pocit. Uvolnila jsem se a nechala Petera aby dělal co je libo. Pak mě to začalo až lechtat.
,,Petere to lechtá!" Zasměju se a on přestane.
Posadí se a já k němu. Vzala jsem ho za ruku a pevně mu ji stiskla.
,,Jsem ráda že jsi tady" řeknu a opřu si hlavu o jeho rameno. 
,,Já taky" odpoví mi.
Jen jsme tam tak seděli a koukali na úplně náhodný film v televizi. Skočila jsem si pro Popcorn jelikož už mám cukrový plné zuby.
Vzala jsem deku a přikryla nás. Mlsali jsme Popcorn a dívali se na televizi. Bylo to skvělý.
,,Máš tu pižamo?" Zeptám se ho.
,,Na co?" Zeptá se mě místo odpovědi a usměje se.
,,No dobrá" odpovim a taky se usměju.
Jako na to že je zima tu bylo vedro! Začínalo nám být fakt horko takže deka šla pryč. Nakonec si Peter sundal tričko. Já jsem si skočila pro pižamo. Jen nějaký lehký jelikož bych se asi upekla. Sedla jsem si zpátky na gauč a sundala si tričko. Peter se na mě koutkem oka díval. Pak se na mě otočil úplně a zkousnul si dolní ret. Hodila jsem na sebe tílko a podprsenku si sundala až když jsem měla na sobě vršek. Pak se Peter zase otočil a já si mohla nasadit i kraťásky. Oblečení jsem mě i Peterovi dala na židli a jen jsem se k němu víc přitulila. On měl na sobě jen trenky. Byli kostkované a modré. Vypadalo to roztomile.
Lehla jsem si mu do klína a než jsem stačila cokoliv udělat jsem usnula.



Ráno jsem se probudila úplně jinak než jsem usnula. Ale hlavně úplně jinde. Nebyla jsem na gauči ale v mé posteli. Vedle mě spokojeně spal Peter. Skoro vždycky se probudim dřív jak on. Nikam se mi vstávat nechtělo tak jsem se přišoupla blíž k Peterovi a rukou ho obejmula. Ani to s nim nehlo. Snažila jsem se znova usnout a na chvíli se mi to i povedlo. Ale asi tak na 5 minut no...
Pak se Peter otočil tak že mě malém zalehl a já jsem se rychle odšoupla. Tím jsem způsobila že jsem hlavou zavadila o kostrč postele. Ozvala se rána a Peter se škubnutím probral.
Jeho každodenní tradice mít rozčepířené vlasy do všech stran mu i na dále zůstala a proto jsem se začala smát když začal mžourat okolo co se děje. Když si mě všiml zachumlanou do peřin až po hlavu, hned si lehl za mnou. Zalehnutí jsem se tedy nevyhla. Jeho svalnaté ruce mě obmotali a očividně mě už nechtěli nikdy pustit. I když jsme za dnešek ani jeden neřekli jediné slovo, vystačili jsme si.
Nakonec se přece jen jeden z nás musel ozvat.
,,Mám docela hlad" řekne Peter.
,,No... já taky" odpovim a vstanu z postele.
Peter vstane taky a oba vyrazíme do kuchyně. Tam jsem si vzala sušenky a mléko a sedla si ke stolu v obýbáku. Nalila jsem mléko mě i Peterovi a otevřela sušenky. Zapla jsem televizi kde opět dávali vánoční filmy. No jo... já totálně zapomněla že je něco jako Vánoce, v této době. Koukla jsem se na stromeček kde leželi dárky od rodičů. Pak jsem se koukla na Petera. Ten se koukl na mě.
,,Můžu ti už dát dárek?" Zeptá se Peter.
,,Jo když ho budu moct dát i já tobě" řeknu mu a usměju se na něj.
Peter sáhne po batohu co měl sebou a začne se v něm přehrabovat. Já mezi tím dojdu ke stromku kde mám dárek pro Petera položený a pak si zase sednu k němu. Ten už batoh položil a v ruce měl malinký balíček či krabičku. Nevim co to bylo.
,,Tady máš" řekne a vloží mi krabičku do ruky. Chvíli ji v ruce držím ale pak se rozhodnu ji otevřít. Roztrhám papír a najdu jak jsem již čekala malou krabičku. Opatrně jsem ji otevřela.
,,Petere?! Kde jsi to... ježiš to je krásný! Děkuju. Děkuju!" Začnu šílet a vrhnu se Peterovi kolem krku.
V malé krabičce byl překrásný náhrdelník.

,,Kde si na něj vzal? Musel stát strašně moc prosim tě" začnu se ho v objetí vyptávat

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Kde si na něj vzal? Musel stát strašně moc prosim tě" začnu se ho v objetí vyptávat.
,,Musíš být ve správný čas, na správném místě" odpoví mi a usměje se.
,,Vlastně se tě chci na něco ještě zeptat" řekne Peter. Ajaj. Tohle se mi nezdá.
,,Na co?" Zeptám se rozpačitě.
,,Adell Ostonn? Budeš oficiálně mou přítelkyní?" Zeptá se mě Peter a stiskne mi ruce. Cože??
Kouknu se na Petera pak na dárek od něj a pak na naše ruce. My vlastně ještě spolu nebyli co? Ale teď, teď by sme mohli! A já chci!
,,Ano! Jo! Jo! Chci. Jo jo" začnu všelijak odpovídat na jeho otázku.
Peter se usměje a políbí mě. Pak mě pevně obejme a já mu objetí vrátím.
,,Jsem strašně rád!" Řekne mi v objetí.
,,Petere Parkere, já tě miluji a na tom se nic nezmění"odpovim a odtáhnu se.
,,Na. Teď si rozbal můj" řeknu a podám mu o něco větší dárek. Byla to též krabička no ale o něco větší. Peter sundal papír a objevil bílou krabičku. Roztrhal lepící pásku a vyndal dárek.
,,Tyjo! Díky moc. Jsou boží. Fakt díky" začne mi Peter děkovat. Byli tam bezdrátová sluchátka SONY.

 Byli tam bezdrátová sluchátka SONY

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Nemáš zač" odpovim a usměju se. Pak mi sám malou pusu.
Vezmu si další sušenku a napiju se mléka.



Peter odešel asi v 10 hodin a já se opět ocitla doma sama. Rozhodla jsem se tedy že si otevřu dárky od rodičů. Vzala jsem první balíček. Bylo v něm tričko. Bylo hezké ale malé. V dalším byly boty. Ty už mi byly. Obyčejné tenisky ale byly hezké. V dalším byli sluchátka který mi dávají každý rok. A poslední byl největší. Roztrhala jsem balící papír a našla zelenou krabici. Otočila jsem ji. Byl to XBOX! To je třeba věc kterou jsem nikdy neplánovala kupovat ale, prostě už tu je. Byli u něj i nějáký hry. Např.: Lego hry, Just Dance, Life is Strange a podobně. Byla tu i nějaká skákačka.
Ale jeden problém je že jaksi nevim kdo mi to zapojí do televize no...







Dneska je už Pátek a za tu dobu, tu rodiče byli jednou. Táta mi zapojil Xbox a řekl mi co a jak. Máma se mě vyptávala na všelijaké věci a já jsem ji někdy odpověděla, někdy zalhala a někdy ani nic neřekla.

You can never hurt me... « Peter Parker » ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat