You can never hurt me... « Peter Parker » ✔️

XXV. Promiň. Někoho mám

Je mrtvá... nemůžu tomu uvěřit! My ji nezachránili! Brečela jsem a pořád byla v objetí Spider-Mana... ten nejspíš taky brečel. Nebo mi to aspoň tak připadalo.

Co se děje?! Byla jsem zpátky na schodech a opírala se o zábradlí. Rozhlédla jsem se a uviděla ty chlapi, ženskou a i tu malou holčičku! Co se to zase stalo?! To už se mi ale jednou stalo... ale s Peterem. Musim udělat něco jinak aby neumřela...
Tak jo. Tak jo. Mysli. Jednou jsem už jí měla pod kontrolou a pak se jí zase zmocnila ta žena. V tomhle momentě... jinak to nejde a nevim co bych dělala kdyby to nevyšlo.
•
•
•
•
,,Jen klid. Vše bude v pořádku ano?" Snažím se uklidnit tu holčičku když jí stáhnu pásku z pusy. Žena nás neviděla a prala se se Spideym. Co teď?
,,Vidíš támhle ty schody?" Řeknu a ukážu na naše požární schody. Holčička kývne.
,,Vyběhneš po nich až do posledního patra a tam se zavřeš ano? Hlavně opatrně! Teď utíkej!" Přikážu a ona se rozběhne ke schodům. Musim odvést pozornost. Ženská viditelně nad Spideym vyhrávala. Rozběhnu se směrem k nim. Strčim do ženy a ona spadne. Hned je zas na nohou. Spidey ležel na zemi. Žena se po mě vrhla a přitiskla mě ke zdi. Snažila jsem se zamířit mysl na cokoliv tady po blíž ale vždycky jsem schytala ránu a tak jsem to nezvládla. Bolelo mě celé tělo.
,,Kde je ta malá?!" Zastaví se najednou žena a začne se rozhlížet.
,,To tě nemusí zajímat!" Křiknu po ní a ona se zpět otočí ke mě. Uhodila mě do oka, kam mě před tím uhodil ten chlap. Totálně mě rozbolelo a já jsem se rozbrečela. Kopla jsem jí do nohy. Jen lehce zavrávorala. V tu chvíli jí něco podkoplo nohy. Ženská mě pustila a já spadla na zem. Spidey se probral a snažil se jí oddělat pavučinou. Naštvala jsem se! Cítila jsem zvláštní pocit. Jako by se ve mě probrala nová síla. Neznáma síla. Rukou jsem namířila na tu židli se třema nohama a poslala jí proti ženě. Tentokrát jsem však nemířila na nohy, nýbrž na hlavu. Ohromnou rychlostí jí zasáhla. Žena se otočila ke mě a už už se chtěla vydat zase ke mě. Spidey popadl kus rozbitého chodníku a praštil jí do hlavy. Žena se zkácela na zem...
Po tváři mi stále tekli slzy. Lapala jsem po dechu. Byla jsem v pižamu a seděla uprostřed ulice. Divím se že jsme nikoho neprobudili.
,,Jsi v pořádku?" Ozve se Spider-Man.
Pouze kývnu hlavou a stoupnu si.
,,Zavolej policii já dojdu pro tu holčičku" řeknu Spideymu a ten od někud vytáhne telefon.
•
Vyšla jsem nahoru a zaťukala na bolkónové dveře. Malá holčička seděla na mé posteli a jak mě zahlédla rozzářila se. Doběhla ke dveřím a otevřela je.
,,Všechno je v pořádku. Za chvíli přijede policie a ta ti pomůže. Pojď" oznámim jí a podám jí ruku. Ona mi jí stiskne a společně sejdeme dolů po schodech.
,,Jak se jmenuješ?" Zeptám se po cestě dolu.
,,Zoe" odpoví mi.
,,To je překrásné jméno" pochválim její jméno a ona se usměje.
Společně sejdeme dolu. Spidey tam pro jistotu svázal všechny tři a za nedlouho přijela policie. Předali jsme jim Zoe a ty grázli.
Vyptávali se mě a Spideyho na všelijaké otázky. Na co jsem mohla, na to jsem odpověděla.
Než Zoe nasedla do jejich auta přiběhla ke mě a objala mě. Cítila jsem strašně kouzelný pocit. Zvládli jsme to... zachránili jsme ji.
,,Děkuju" řekla a odběhla.
V autě mi ještě zamávala a pak zmizela z dohledu.
Se Spider-Manem jsme zůstali sami.
,,Jak si to udělala?" Zeptá se po chvíli trapného ticha.
,,Udělala.... co?"
,,No to s tou židlí" řekne nechápavě.
,,Jako kdyby si ji... no to je fuk" odpoví nakonec.
,,Už půjdu" odpovim mu a rozejdu se ke schodišti.
Pak mě kolem pasu chytí ruka. Rychle se ohlédnu a ze zadu mě chytil Spidey. Vyhoupl mě do mého patra kde mě položil na balkon.
,,Tak se měj" řekne rozpačitě.
,,Jo ty taky" odpovim mu stejně nervózně.
,,Hele fakt mi nechceš říct kdo jsi?" Zeptám se ho u když jsem věděla co odpoví.
,,Nemůžu..." přesně jak jsem čekala.
Přijdu k němu a začnu mu už po druhé sundavat masku. Ruku mi chytí.
,,Ne. Promiň" řekne mi a já ruku stáhnu.
Pak se stalo něco fakt divného. On se ke mě přiblížil jako kdyby mě chtěl políbit. Ucukla jsem.
,,Promiň. Někoho mám" odpovim a zmizím ve svém pokoji.