You can never hurt me... « Peter Parker » ✔️

XIII. Nejkouzelnejší pocit

Sednu si vedle Petera a dám mu do ruky čokoládu. On jí začne rozbalovat a pak z ní odlomí dva řádky. Jeden mi podá, já si ho vezmu okamžitě se do něj zakousnu.
,,Tak co budeme dělat?" Zeptá se Peter a koukne se na mě. Pokrčim rameny a dál si pořádáme svůj kousek čokošky.
,,Nepůjdeme třeba do města?" Zeptá se znovu.
,,To by sme mohli ale stavíme se ještě u mě. Potřebuju se převléct" řeknu a usměju se.
,,Tak dobře" řekne Peter a zvedne se.
Já si ještě odlomím kus čokolády. Pak se otočím na Petera. Ten se zrovna převlékal.
Očividně mu nevadilo že jsem tady. A jestli to vadilo mě? Mě už vůbec! Zase se mi naskytl pohled na jeho senzační tělo. Na jeho břišáky, na jeho svaly, no prostě dokonalost největší!
,,Tak můžeme jít?" Zeptá se mě když si navleče triko a koukne na mě.
,,Jo jistě" řeknu a zvednu se. Pořad ale myslím na jeho tělo.
Vyjdeme z pokoje.
,,May!" Křikne Peter.
,,Ano Petere?" Ozve se z kuchyně ale za chvíli už je u nás.
,,Copak?" Zeptá se ještě jednou.
,,Jdeme někam ven. Zavolám kdy přijdu domů" oznámí jí Peter a May kývne.
,,Dobře napiš mi. Ale já tu nebudu jdu na rozlučku mojí kamarádky tak mě nehledej" řekne mu teta.
,,Okey" řekne Peter a vydá se směrem ke dveřím. Jdu hned za ním. Obujeme se a vyjdeme ze dveří.

Cestou ke mě, jsme si povídali o tom kam asi půjdeme. Nakonec jsme se schodli že zajdeme na Pizzu a pak do parku.

Když jsme došli před můj panelák, odemkla jsem a vešli jsme dovnitř. Výtahem jsme vyjeli nahoru a já se modlila aby rodiče nebyli doma.
Naštěstí tam nikdo nebyl tak jsme zapluli do mého pokoje.
Tak jsem okamžitě zamířila ke skříni. Venku je docela tepleji než jsem čekala tak jsem si vybrala toto

,,Jdu se převléct" řeknu a zamířim ke koupelně.
,,Tak se převlékni tady. Ty si se taky koukala jak se prevlekám" řekne mi Peter a šibalsky se usměje.
,,Jooooo to by se ti líbilo viď?" Odpovim mu a zasměju se.
,,No. Líbilo" řekne mi a krásně se usměje.
To mě trochu zaskočilo. No dobře. Trochu víc mě to zaskočilo. Ale zároveň strašně potěšilo.
Už jen na Petera mrknu a stejně zapluju do koupelny.

Po převlečení vyjdu z koupelny a začnu hledat telefon.
,,Nehledáš tohle?" Zeptá se s úsměvem Peter a v ruce drží můj telefon.
,,Jo hledám. Tak mi ho laskavě vrať" odpovim mu skřížím ruce na prsa.
,,Tak si pro něj pojď" řekne mi znova a dá ruku s telefonem nahoru. On je sice docela malej ale já jsem ještě o hlavu menší.
,,Ale noták..." řeknu mu spruzeně a začnu chňapat po telefonu.
,,Nenene" řekne mi.
,,Jak se říká?" Dodá ještě a usměje se.
,,Vrať mi ho. Prosím" řeknu a on mi konečně podá můj telefon.
,,No konečně" řeknu a dám telefon do zadní kapsy džín.
Pak si najdu vak kam si dám mikinu a dám si ho na záda.
S Peterem vyjdeme z mého pokoje a pak i z našeho bytu.
•
•
,,Tak co chutnala Pizza?" Zeptám se Petera a usměju se.
,,No víš že jo" řekne mi a taky se usměje.
V parku si sedneme na lavičku a já se kouknu kolik je.
Bylo 14:48. Za chvíli budou tři.
,,Co budem dělaaaaat" řeknu znuďeně a protočim očima.
,,Tady už sedět nebudeme!" Řekne Peter a koukne se na levo od nás. Stál tam Flash a jeho partička. Naštěstí si nás nevšiml a tak jsme se raději zdejchli. Jen tak jsme procházeli uličkama. Připadalo mi to jako chvilinka. Povídali jsme si o filmech, seriálech, hrách, a prostě o všem možném.
Ale z té chvilky se stali 3 hodiny. Což znamenalo že bylo něco okolo šesti hodin.
,,Zajdeme ještě na něco k jídlu?" Zeptám se hladově.
,,Jasně. Co třeba čína?" Zeptá se Peter a já nadšeně přikývnu.
Tak jdeme do nejbližší čínské restaurace.
Peter si dá nudle a já maso s rýží a pálivou omáčkou.
,,Musíme někdy naplánovat ten filmový večer"
Řeknu Peterovi zhruba v půlce jídla.
,,Musíme. Napíšeš to dneska na skupinu? Domluvíme se tam." Odpoví mi Peter.
,,Jj dneska to napíšu" usměju se na Petera a on mi úsměv vrátí. Když dojíme, zaplatíme a vyjdeme ven. Už byla tma. Večerní ruch je úžasný. Všechno jen zářilo a byl tu velký hluk.
Byl tu jarmark, nějaké obchůdky a spousta lidí.
Peter mě vzal za ruku a zavedl k jednomu stánku. Tam něco říkal paní a ta mu podala balíček. On zaplatil a otočil se na mě.
,,Tady máš" řekne mi a podá mi balíček.
Byl to veliký perník ve tvaru srdíčka kde bylo napsáno skvělá holka.
,,Petere. To je úžasný! Děkuju!" Řeknu mu a vrhnu se mu kolem krku. Já ho mám starašně ráda! Jsem rozhodnutá že mu to DNESKA řeknu! Prošli jsme ještě pár stánků a pak se vydali ke mě domů.
Najednou ale začal Peterovi zvonit telefon.
Peter se kouknul kdo mu volá.
,,Promiň to musím vzít" omluví se a já kývnu hlavou. Peter trošku popojde dozadu a já se opřu o dům a čekám.
Z jeho telefonátu jsem zaslechla: Musí to být teď?......... Dobře Pane Starku. Zavěsí a vydá se ke mě.
,,Promiň Adell musím jít. Bylo to úžasný s tebou" omluví se mi.
,,To je v pořádku" řeknu mu a usměju se.
,,Uvidíme se ve škole" řekne a rozběhne se pryč.

Zase jsem mu to neřekla! Ach jo. No nic půjdu domů.
•
•
V pokoji jsem se převlékla do pižama a zalehla do postele. Vzala jsem si mobil a napsala na naší skupinu s MJ, Nedem a Peterem:

-❤️Prostě MAGOŘI❤️-
Adell🍕: Ahoj👋🏻 Měli by ste příští víkend čas?😄🌚

MJ🍿: Jo já jo😌

Ned🌭: Taky!😄

Peter🍟: Já taky😇

Adell🍕: Dáme filmový večer?😆😍

Peter🍟: Už se těším!😏😂

MJ🍿: Beru😂

Ned🌭: Ok rád😂😄

Adell🍕: Tak se ve school ještě domluvíme😉❤️

Ok jsme domluvený. Asi jdu spát.
•
V Neděli jsem byla doma a nic jsem nedělala
•
Pondělí

O můj bože! Nesnáším pondělí!
Říkám si když jdu rychle na zastávku abych stihla autobus. Jelikož za dvě minuty měl přijet.
Naštěstí jsem to stihla jen tak tak.
Zaplatila jsem a začala vyhledávat Petera.
Ten nebyl k nalezení tak jsem si sedla na volnou sedačku a čekala než mě autobus doveze ke škole.

Vystoupila jsem z autobusu a rozešla jsem se směrem ke škole.
Protlačila jsem se ke skříňce. U Peterovi skříňky stál kdo jiný než Peter.
,,To ti zase ujel autobus?" Zeptám se ho a on se na mě koukne.
,,Ahoj. A ujel" řekne mi a roztomile se usměje.
Když zaboucheneme skříňky tak se vydáme do třídy.
,,Není to Parker a jeho kamarádka o kterou se náš Parker pokouší?" Řekne ironický hlas a oba už víme kdo to křičí.
Všichni na chodbě se na nás otočí a já začínám červenat.
,,Ano na vás mluvím!" Křikne zas Flash.
A dost! Ten idiot už mě nasral. A z té mé nenávisti k Flashovi jsem udělala jednu věc.
Vstyčila jsem na toho zmetka prostředníček a... a... přitáhla Petera k sobě a políbila ho!
O můj bože já to fakt udělala?! Všichni začali něco šeptat nebo hvízdat.
Byl to ten nejkrásnější pocit na světě! Cítila jsem se tak kouzelně.
Když jsem se odtáhla, vzala jsem Petera za ruku a naposledy se otočila na Flashe a ironicky se na něj usmála.
Peter vypadal... no jak bych to řekla... překvapeně. Koukal se na mě celou cestu ke třídě.

Sedla jsem si do lavice a Peter vedle mě.
,,Emmm" začal Peter.
,,Promiň!" Řekla jsem a smutně se na něj koukla.
,,Aspoň takhle nám dá pokoj. Ale já vim že jsem to dělat neměla! Promiň" řeknu omluvně a malém se rozbrečim.
,,Ne... ne to se neomlouvej. Líbilo se mi to"
Řekne mi a zčervená.
,,Ne já vim že to bylo divný, hlavně protože jsi můj nejlepší kamarád a já nechci aby se naše přátelství rozpadlo a-"
Peter mě umlčel další pusou. Zase jsem cítila další kouzelný pocit a mravenčení v břiše. Měnilo se ve mě tolik pocitů!
Nějaký děti ze třídy se po nás otočili a začali si něco povídat.
Peter se odtáhl.
,,Jak jsem řekl. Nevadilo mi to."

Je to další kapitola pro vás😁  Chtěla bych od vás názor jak se vám líbí a jestli chcete tento vstah rozvinout😏❤️