You can never hurt me... « Peter Parker » ✔️

XXII. Adell dohazovačka

Před Peterovim bytem se zarazim.
,,Počkej. Fakt to tvý tetě nebude vadit?" Řeknu a chytim ho za ruku.
,,Neboj se" řekne a usměje se.
Kývnu hlavou a on odemkne.
,,May!" Křikne.
,,Jsem v obýváku" ozve se Peterova teta.
Peter mě vezme za ruku a dotáhne mě do obýváku. Když nás May uvidí zarazí se.
,,Neřekl si mi že budeme mít návštěvu" řekne ale usměje se na mě.
,,No je to složité někdy ti to vysvětlím" odpoví Peter.
,,Bude vadit když z nás zůstane přes noc? Je to u ní doma teď těžký" řekne Peter a koukne se na mě.
,,Ooo zlatíčko to je mi líto" zareaguje May. Vstane z gauče a obejme mě.
,,U nás si vždycky vítána" řekne milým hlasem.
,,Děkuju" odpovim.
Pak Peter ode mě oddělí May a vezme mě do pokoje. Raději zamkne. Já si dám věci na postel. A svalim se tam též.
,,Petere ani nevíš jaký máš štěstí... chci mít taky takovou úžasnou tetičku" řeknu a už mám zase na krajíčku.
Peter jak to uvidí pohotově ke mě hupsne.
,,Adell pojď sem. Podívej se na mě" řekne a lehce nadzvedne moji hlavu abych viděla do jeho obličeje.
,,Já jsem tu pro tebe. A vždycky budu. Na to nezapomeň. Můžeš tu zůstat jak dlouho chceš. Miluju tě a nikdo na tom nic nezmění" řekne a políbí mě. Strašně mě to dojalo. Rozbrečela jsem se. Ale né smutkem.
,,Petere-To-To-Bylo tak krásný" řeknu a silně ho objemu. Hlavu si položim na jeho svalnatou hruď a od mě začne hladit po zádech. Přejela mi tam příjemná husí kůže.
Jen tak jsme v objetí leželi. Bylo mi fakt hezky ale byla už jsem celkem unavená.
,,Petere já už půjdu spát" řeknu a odtáhnu se.
,,Dobře já taky" řekne a usměje se.
Vezmu do ruky tašku, ve které mám oblečení.
Peter došel ke skříni a začal se tam hrabat.
Vyndám své pižamo, které se mimochodem skládalo z minimkraťásků a tílka. Takže good no. Vlezu si na druhou stranu postele a otočím se zády k Peterovi.
Sundám si kalhoty a pak i kalhotky. Největší rychlostí si nandam kraťásky. Pak se otočím na Petera. Ten se pořad hrabe ve skříni takže cajk. Pak si sundám tričko a chci si sundat podprsenku. Když tu náhle mě kolem břicha chytí starašně studených ruce. Okamžitě se otočím a je tam kdo jiný než Peter.
,,Petere!! Máš zase strašně studený ruce" řeknu a on mě schodí na postel.
,,To byl účel" odpoví a šibalsky se usměje.
Koukla jsem se na něj byl jenom v teplácích.
,,Petere nech mě se převléct" řeknu a zasměju se. Ani nevim čemu.
Peter neodpoví a usměje se. Zvednu se a zase vezmu do ruky tílko.
,,Petere!!" Řeknu naštvaně.
Peter mi tílko vytrhl z ruky a hodil pryč.
Chci si pro něj dojít ale Peter mě chytí a já sletim na postel, tedy... přesněji na Petera.
Dám mu pusu ale pak se pohotově zvednu a dojdu si pro tílko. Nandám se ho a až potom si sundám podprsenku. Víte co... pro "jistotu".
Peter se mi směje ale já to ignorovala.
,,Jsem unavená" řeknu unaveně.
,,Tak pojď jdeme spát" odpoví Peter a dojde k vypínači. Lampička už je zapnutá a Peter zhasne. Pak Peter vleze do postele a oba se zabalíme do Peterovi deky.
,,Nechceš vlastní peřinu?" Zeptá se mě.
,,Ne. Takhle je to příjemný" řeknu a vmáčknu se víc k němu.
On mě obejme a za chvíli oba usneme.
•
•
Probudil nás Peterův budík. Oba jsme byli úplně jinak než jak jsme usnuli! Já byla otočená k Peterovi zády, měla jsem jednu nohu na jeho a tílko jsem měla úplně posunutý do prava.
Peter měl totálně rozcuchaný vlasy, ale jinak byl ve stejné poloze. Jen ruku místo na mém krku měl lehce níže. Myslím na břiše! Na co vy myslíte!
,,Vstávat!" Pošeptá mi a dá mi pusu na krk. Bylo to mega příjemný! Lehce jsem se zachvěla. Tohle je moje slabost, pak ještě mi je příjemný když mě někdo hladí po dolní části stehna. ALE TO SEM NEPATŘÍ!
,,No jooo" zamumlám. Vstanu z postele a líně si dojdu pro věci.
Převléknu se a z tašky si vyndám batoh do kterého si dám učení.
Peter už je taky převlečenej a tak oba zamíříme do koupelny.
,,Bože já vypadám!!!" Zděsim se při pohledu do zrcadla.
,,Krásně" řekne mi Peter.
Jen po něm hodím výraz ve významu : rlly?!
A on se usměje. Vyčistim si zuby a nalíčim se. Pak se učesu a stáhnu si vlasy.
,,Vždyť s rozpuštěnými vlasy vypadáš taky kouzelně" namítne.
,,Jo ale pak je tu něco čemu se říká pohodlí a to bych si chtěla dopřát" odpovim a vypláznu na něj jazyk. On protočí očima ale následně se usměje. Pak jdu zpátky do jeho pokoje a vezmu si mikinu. Za chvíli přijde i Peter a udělá totéž.
,,Nemáš hlad?" Zeptá se.
Pouze zavrtim hlavou.
,,Tak spoň budeme ve škole dřív" usměje se na mě.
•
Po cestě jsme si povídali a strašně jsem se něčemu smála. Ale vůbec nevim čemu.
Když dojdeme před školu tak zrovna uvidím Roxy jak z znuděně vchází.
,,Roxy!" Zakřičim na ní. Ta se otočí a jak mě uvidí vydá se ke mě.
,,Ahoj" řeknu.
,,Čau" řekne zase na oplátku mě.
Pak kývne na Petera na znamení pozdravu.
Pak se všichni tři vydáme do školy. Tam si jako normálně dáme do skříněk všechno co nepotřebujeme a jdeme do třídy.
Tak je kravál. Flash zrovna něco pokřikoval. A všichni ale fakt všichni ( teda až na Flashe ) mluvili o Spider-Manovi.
Peter se usmál. Ani nevim z jakého důvodu.
Sednu si do lavice a Peter přede mě. Máme biologii. Roxy si sedne za nás jelikož je tam volné místo. Aaaa pozooor. Někdo tu má CRUSH na Ryana. Kdo je Ryan? Jeden kluk z naší třídy. Holky jsou z něj hotový ale je to spíš takovej ten klučina na jednu noc. Roxy se pořád na něj koukala.
,,Tobě se už taky líbí?" Zeptám se, když se naklonim k ní.
,,Kdo? Co? Ne! Jak taky?" Řekne rychle za sebou.
To mě donutí se usmát ještě víc.
Zadívala jsem se na Roxy.

Ten je pěknej! Jako moc často se mi nestává že se mi někdo líbí. Je sexy. Proč se ty pindy kolem něj pořad motaj?! Mám s nim promluvit? Co mu mám říct?

Tak tohle si naše Roxy myslí. Ok sice mě děsí co umím ale baví mě tu schopnost používat.
Hele MJ je tu!
,,Ahoj!!" Řeknu jí v půlce cesty.
,,Nazdárek" odpoví mi.
,,Co doma na ten Washington?" Zeptá se mě.
,,Jo to byl cajk ale... nic" zarazim se v půlce věty. Snad to nebude dál rozebírat.
,,Jaký ale?" Zeptá se a podezíravě se usměje.
Proč jsem tak blbá a načala to?!
,,Nic..." odpovim znova.
Mezi tím přišel Ned a začal s Peter něco rozebírat.
,,No tak vyklop to!" Řekne a probodne mě pohledem.
,,No dobře... ale nikomu to neřekneš jasný?" Řeknu výhružně.
,,Nejsem Flash" usměje se MJ.
Výrazně ztiším hlas.
,,V pondělí jsme s Peterem měli namířeno k nám domů. A jelikož bydlíme až úplně nahoře tak cesta výtahem je dlouhá. No takže už si asi dokážeš domyslet co jsme tam začali dělat." Michelle protočí očima.
,,No a byli tam moji rodiče, táta na mě vyjel a teď dočasně bydlím u Petera dokud se to neuklidní" dokončim stručně.
,,OMG! To je hustý!" Řekne s překvapený výrazem.
,,No to fakt" řeknu ale do toho už zazvoní tak si dám na lavici biologii a čekám na učitelku.
Ta přijde a sedne si. Pak spustí:
,,Dobrý den. Určitě vím že spousta z vás se těší na školní ples Homecoming." Všichni nadšeně přikývnou.
,,No ale je tu jedna nemilá zpráva" pokračuje.
,,Jelikož v tělocvičně se rozbila elektrika, a bude to trvat docela dlouho než se to opraví přesouvá se ples ke konci školního roku..." domluví učitelka. A nastalo přesně to co jsem čekala. Vlna protestu.
No to neee. Já se tak těšila.
Ach jo.

Na obědě

Je čas posunout dění dále. Právě sedím s Peterem, Nedem a MJ na obědě. Jak mile uvidím Roxy mávnu na ní. Peter, Ned i Michelle odejdou. Ale to byl účel.
Roxy ke mě přijde a já si s ní začnu povídat.
Hele támhle je!
,,Ryane!!" Zakřičim přes celou jídelnu a pár dětí se na mě tázavě podívají.
Ryan se na mě koukne nechápavým pohledem. To samé i Roxy. Ale ten její byl spíš vražedný pohled. Pak na něj mávnu směrem k nám. A k mému úžasu se rozejde k nám.
,,Adell co to děláš?!" Zeptá se mě Roxy.
,,Pomáhám. Užij si to" řeknu, vezmu do ruky oběd a mrknu na ní. Pak oběd odnesu a vyjdu z jídelny. Už jen zahlídnu Ryana jak si sedá k Roxy. POVEDLO SE! Samou radostí povyskočim ale to byla chyba.
Jak jsem se nekoukala na cestu, tak jsem sletěla. No jo. Ale kdybych aspoň spadla na zem... ale já spadnu na největšího idiota v celé galaxii. Ano hádáte správně. FLASH.
,,Jsi ok?" Zeptá se úplně klidným hlasem.
,,Jsem" odseknu. Chce mi pomoct vstát.
,,To umím i sama" řeknu a postavim se.
,,Ty se na mě pořad zlobíš?" Zeptá se jako by nic.
,,Neee vůbec" odpovim ironicky.
,,A co jsem ti provedl tak zlého?!" Zeptá se mě zase.
,,No to ani moc není na mě. Mě jde spíš o to co děláš Peterovi" odseknu mu.
,,Ježiš zase Parker! To tě to s nim pořad baví? Pojď se mnou a uvidíš co je zábava a pořádnej kluk" odpoví pohrdavě.
,,Nemám zájem" odseknu a odejdu.
Ten kretén mě ale chytí za zápěstí a otočí mě zpátky.
,,Tahle odpověď je špatně" řekne.
,,Tak znova. NEMÁM ZÁJEM!" Řeknu naštvaně.
Ale má moc pevném stisk.
Pak si mě chce přitáhnout blíž.
,,Hele nech ji bejt!" Ozve se naštvaný hlas.
Flash mě pustí.
,,Jen pro tentokrát!" Řekne a už je pryč.
Otočím se a tam stojí Peter. V ruce má můj batoh. Rozběhnu se k němu. Silně ho objemu až z toho pustí můj bágl.
,,To je nehoráznej idiot!" Řeknu naštvaně.
,,Jo to je! On si prostě ne a ne dát pokoj. Ať už tě sakra nechá" odpoví mi nazlobeně Peter.
,,Díky za batoh" řeknu rychle abych změnila téma.
,,Maličkost" usměje se.
Vezmu si batoh a hodím ho na záda.
U východu ze školy mi začne zvonit telefon.
Kouknu se kdo otravuje můj život.
Máma...
Neochotně to zvednu.
,,No konečně jsi mi to zvedla! Řekni mi prosím tě kde jsi?! Víš jakej máme strach?" Ozve se moje matka.
,,Mami jsem u Petera. A nehodlám doma poslouchat ty vaše kecy o tom jak bych s nim neměla bejt" řeknu naštvaně.
,,Vrať se domů. Tatá se ti moc omlouvá a dokonce dneska ani jeden z nás nešel do práce" řekne prosebně mamka.
,,Zítra přijdu" řeknu a zavěsim.
Pak se podívám na Petera který trpělivě čeká.
,,Máma" řeknu a povzdychnu si.
Peter mi stiskne ruku.
,,Pojď jdeme" řekne s já radostně kývnu.
Odejdeme ze školy, pak i ze školního pozemku a už si to míříme k Peterovi domů. Všude už byli vánoční výzdoby, ozdoby, reklamy a já nevim co ještě.
NO JO! Měla bych už začít schánět dárky.
,,Zítra už půjdeš zase k sobě?" Zeptá se Peter.
,,No... asi jo. Přece jen nemůžu bejt u tebe věcně" pokrčim rameny.
,,Kéž bys mohla" odpoví a daruje mi jeho dokonalý úsměv.

Po něm vždycky roztaju.