,,Promiň, promiň že jsem ti to tajil, já ti to chtěl říct, už hodněkrát, fakt chtěl ale nevěděl jsem jak by jsi reagovala. Ale teď musim jít, je to fakt důležitý" řekne když si klekne přede mě.
Když se vám život obrátí naruby díky jednomu incidentu...
,,Ahoooj" řekl Peter když mě uviděl. ,,Ahoj. Nečekáš dlouho?" Zeptala jsem se ho. ,,Ne teď jsem přišel" odpověděl a obdařil mě tím jeho kouzelným úsměvem. ,,Bože co se ti stalo?!" Zeptala jsem se a pohled mi sjel na jeho krk kde měl modřinu jak kráva! ,,Co si dělal?" Zeptala jsem se ještě jednou. ,,Nic jen... jsem se blbě praštil." ,,No to teda hodně blbě. Ví to teta?" Řeknu a už se zase dívám na něj. ,,Ne to ne! Ta by chytla infarkt." Řekl a oba jsme se rozesmáli. Bože má tak nádhernej smích... ,,Taaaak co budem dělat? Je docela zima nepůjdem někam?" Zeptám se ho. ,,Tak nepujdem k tobě? Pokud ti to nevadí..." Řekl Peter a zadíval se do země. ,,Ne vůbec budu jedině ráda, doma stejně nikdo není jsem tam věcně sama." Řeknu mu a on se zase podívá na mě jako kdybych řekla něco co mu dá novou naději. ,,Tak platí" pousmál se Peter. A tak jsme se tedy vydali ke mě.
Pohled Petera Právě máme namířeno k Adell domů jelikož venku je docela zima. Přijdeme k úžasně ohromnému panelovému domu. ,,Tady bydlíte?" Zeptám se s obdivem. ,,Jojo" odpoví mi Adell a začne odemikat. Nastoupíme do výtahu kde je tolik tlačítek že jsem ani nestihl postřehnout jaké je nejvyšší patro. ,,Kam až jedeme?" Zeptám se. ,,Až úplně nahoru" ,,Takráso" řeknu a začnu si jí prohlížet jako kdybych jí viděl poprvé. Je moc hezká. Nevim co to semnou je dneska k nám přijde a já už mam oči jen na ní? Ne Petere! Ona by stejně ani neměla zájem... Ale na co to myslím!
Mezi tím co si povídám pro sebe dojedeme nahoru. Výtah nás odvezl rovnou k ní do bytu.
,,WOW" řeknu obdivně a začnu si prohlížet všechno co jde. ,,Tady je to obrovský!" ,,Jo to jo... no pokoj mám tady" řekne Adell, ukáže na bílé dveře a vydá se tam. Tak jdu za ní, ale to co jsem tam viděl! ,,Cože tohle je tvůj pokoj?!" Řeknu s úžasem. Tohle byla obrovská místnost moderně vybavená a asi 10x větší jak můj pokoj. ,,Jo je. Já vim je to snobský ale ani jsem nevěděla kam jedu když mi rodiče řekli že se stěhujeme" řekne a při tom kouká do země. ,,A kde jsou tvoji rodiče?" Nebyli tu. ,,No oni jsou... vlastně tu skoro nikdy nejsou... Vidím je tak max. 1 za týden. Jsou pořad v práci" řekne a rozbrečí se.
Pohled Adell To ne rozbrečela jsem se před klukem který se mi líbí?! Adell ale no taaaak! Nevim co do mě vjelo ale najednou mi bylo tak líto že s rodiči netravim víc času. Bála jsem se na Petera jen podívat jak jsem se styděla. Ale to co se stalo mi zvedlo náladu.
Pohled Petera Bylo mi jí tak líto. Chudák vim co si prožívá. Taky jsem vyrůstal bez rodičů. Nevim co se semnou stalo ale potřeboval jsem jí rozveselit. Tak jsem si jí k sobě přitáhnul a pořádně jí objemul. Byla menší jak já ( a že já jsem docela malej ) Byla tak roztomilá.
Pohled Adell Najednou si mě přitáhl k sobě a obejmul mě. Hned jsem ho obejmula taky. Potřebovala jsem to když tu rodiče nejsou pro mě. ,,Máme to stejný. Taky jsem vyrůstal bez rodičů." řekl Peter a obejmul mě snad ještě pevněji. Bylo mi s ním tak hezky. ,,Musim si odskočit" řekla jsem, odtáhla se od něj a zahučela do koupelny. Měla jsem takovou radost ale nemohla jsem křičet jinak bych byla za blázna. • • Otevřela jsem dveře od koupelny a viděla Petera jak sedí na mé posteli a někomu píše. ,,Už musim jít promiň Adell. Moc rád jsem tě viděl" řekne Peter a zvedne se z postele. ,,To je škoda" řeknu, přijdu k němu a objemu ho. Pak ho vyprovodim k výtahu a ještě mu naposledy zamávam. Když se ujistim že výtah dojel až dolu rozkřičim se radostí. ,,O můj bože to byl úžasný den!" • Po mé instantní večeři si udělám úkoly a pak si zapnu telku. V televizi bylo něco o Tonym Starkovy a nějáký smlouvě. Prý se Avengers rozdělili na dva týmy! To ne Avengers jsou skvělí! • Vyplnu televizi a zalezu si do pokoje. Tam jsem chvíli na mobilu ale pak mě to omrzí tak si jdu udělat večerní higienu a zalezu do postele. Usíná se mi krásně... • • No... škoda že se mi tak dobře i nevstává. Pomyslím si když mi zazvoní budík. Odhodlám se teda vstát a zapluju do koupelny. Pak jdu ke skříni kde si vyberu toto oblečení
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pak si udělám sváču a hodím si jí do kabelky. Vydám se směr výtah a dojedu dolů. Zhruba v polovině cesty do školy jsem potkala Petera. ,,Ahoj Petere" zakřičim na něj aby si mě všimnul. Okamžitě zvedne hlavu a zamavá mi. Přeběhnu silnici a doběhnu až k němu. ,,Dneska nejedeš autobusem?" Zeptám se ho. ,,Ujel mi..." řekne a zaculí se. ,,Ooo ty chudáčku" řeknu ironicky a rozesměju se. ,,To víš" řekne a vezme mě kolem ramen. • Když přijdeme ke škole objeví se před náma Flash. ( poznámka od tvůrce: tady v tom příběhu bude Flash víc drzej než je ve filmu tak mě za to neukamenujte prosím :D ) ,,Aaaa pinďour Parker se nám objevil" řekl Flash a zalomil si ruce. Peter ho ignoroval a obešel ho. Držela jsem se vedle něho ale pak mě někdo chytil na zápěstí. ,,A kam jdeš ty kočičko? Dolejzáš za Parkerem jo? Pojď semnou a poznáš co je správnej kluk." Řekne s ironickým hlasem a povytáhne obočí. V tu chvíli se Peter okamžitě otočí aby se podíval co se děje. ,,Hned ji pusť Flashi!" Řekne a je na něm videť že se drží aby mu jednu nevrazil. ,,A co mi uděláš Parkere? No řekni?" Řekne Flash a přitáhne si mě víc k sobě jako kdyby mě chtěl obejmout já se však všelijak vzpírám. Kolem nás už je pořádnej houček lidí. Flash je však silnější tak se mi nepodaří mu vytrhnout. ,,Flashi nech jí být!" Řekne Peter a přistoupí víc k němu. Pak mi dá Flash pusu na tvař a Peter mu jednu vrazí až mě z toho Flash odhodí na zem a já špatně dopadnu na ruku. Pak už jen záhlédnu Petera a Flashe jak se rvou dokud tam nepřijde ředitel a nerozdělí je. Flash odejde společně s hloučkem těch lidí. ,,Jsi v pořádku Adell?" Řekne Peter a okamžitě se ke mně rozběhne a sedne si ke mně. ,,Jo jsem" řeknu ale pravda byla jiná. Strašně mě bolela ruka ale nechtěla jsem mu přidělat starosti. ,,Petere!! O můj bože vždyť krvácíš!" Řeknu a okamžitě vytáhnu z kabelky kapesníčky a začnu mu utírat krev kterou měl na tváři. Koukal se na mě těma jeho úžasnýma očima. Až teď jsem si všimla jak měl úžasně vypracováný tělo a rýsovalo se mu přes tričko. ,,Petere tady jsi" Zakřičel někdo za Peterovými zády. Oba jsme se tam podívali. Byl to Ned. ,,Slyšel jsem že jsi dal Flashovi nakládačku. Dost hustý! Škoda že jsem tu nebyl u toho." Řekl a obdivně se podíval na Petera. ,,Ahoj Adell" řekl když si mě všiml. ,,Ahoj Nede" řeknu mu a směju se na něj. ,,Měli by sme jít za chvíli zvoní" řekne Ned a mávne na nás rukou aby jsme šli za nim. Peter mi podá ruku a já mu ji podám taky a on mi pomůže vstát. Nemůžu uvěřit tomu že se za mě popral...
Ahoj❤️ snad se vám další díl líbil. Snažím se je dělat co nejdelší aby vás to bavilo. A jsem ráda za 2 krásný komentáře na prvním díle. Tak vám holky moc děkuju a omlouvám se za chyby. Bye💞
