You can never hurt me... « Peter Parker » ✔️

XV. On je moje všechno

Pohled Adell

Dám Peterovi krátkou pusu. Potom si Peter sedne za mě, chytí mě kolem pasu a dá si hlavu na moje rameno.
,,Co kdybych tě už nepustil?" Zeptá se mě.
,,Asi bych umřela hlady" odpovim a Peter se začne smát.
,,To bych nedovolil" řekne potom.
,,Já vim že ne" odpovim mu a zasměju se.

Tuhle krásnou chvilku však přerušila rána. Ta rána šla z venku. S Peterem jsme se lekli. Pak jsme oba běželi k oknu. Já jsem nic neviděla ale Peter asi jo.
,,Moc se ti omlouvám musím jít!" Řekne rychle.
,,Co? Proč? Kam?" Zeptám se ho.
,,To neřeš. Klidně tu buď ale já opravdu musim" řekne a dá si nějaký batoh na záda.
Povzdechnu si. ,,Tak tedy dobrá" řeknu sklesle.
,,Neboj uvidíme se zítra" řekne, přijde ke mě a věnuje mi dlouhý polibek. Chytnu ho kolem krku a on mě za boky. Když se odtáhneme kvůli nedostatku kyslíku, koukáme si do očí.
,,Tak zítra" řeknu a oba vyjdeme z Peterova pokoje. Ani nic neříkáme May, rychle se obujeme a venku se každý vydáme na jinou stranu.

Kam jen šel? Co venku viděl?! Tohle celý mi nedává smysl.

Přemýšlím po cestě domů.
•
•
Sednu si na gauč a zapnu televizi. Hned mi tam skočili zprávy. Chtěla jsem je přepnout na něco jiného ale něco upoutala mojí pozornost.
,,Spider-Man naštěstí přispěchal na pomoc. Útočník byl zdřejmě psychicky nemocný. Spider-Man si s ním nejdřív zkusil promluvit ale bohužel. Útočník ho malém střelil. Pak na to šel hrdina po staru. Pomoci pavučin útočníka uvěznil. Naše sanitky pak mohli převést zraněné. Naštěstí nikdo nepřišel o život. Právě díky Spider-Manovi" řekla paní ve zprávách. V televizi byly záběry z toho místa.

Spidey znovu všechny zachránil... já CHCI prostě vědět kdo to sakra je. Ale jelikož už ho asi niiiikdy nepotkám tak se to nedozvím.

V hlavě jsem měla tolik myšlenek. Kdo je Spidey? Kam šel Peter? A co tam Peter dělal?
•
Bylo už něco po osmý hodině. Simpsonovi už skončili tak jsem se šla osprchovat. V koupelně jsem se zabalila do županu. Vyšla jsem z koupelny a sedla si na postel. Vzala jsem si notebook a koukala na vtipná videa.
Z toho koukání na vtipná videa se stalo koukání na videa se Spider-Manem.

Zakoukáná do počítače jsem si nevšimla jedné drobnosti které by si všimnul asi každý. Upozornilo mě na ní až klepání.

Koukla jsem se na dveře. Tam ale nikdo nestál.
Usoudila jsem že se mi to asi jen zdálo.

Když tu znovu něco zaklepalo.

Rozhlížela jsem se po pokoji a pak mi to došlo.
Koukla jsem se na balkon. Co?! Byl tam PETER?! Co tu sakra dělá?! Jak se sem dostal?!
Když si ho všimnu tak mi zamává.
Dojdu k balkonu a otevřu.
,,Petere co tu sakra děláš?!" Zeptám se ho.
,,Konečně si mi otevřela. Víš jaká je tam zima?" Řekne místo odpovědi.
,,Jo to mi došlo. Zavři jsem tu jen v županu." Řeknu a on zavře dveře.
,,Tak ještě jednou. Co tu děláš? A kam si tak rychle musel jít?" Zeptám se už trošku naštvaně.
,,Nezlob se. Jen jsem tě chtěl vidět" řekne mi a usměje se. Hned při jeho úsměvu roztaju.
,,No jo. To mě budeš v noci teď i špehovat?" Řeknu pobaveně.
,,A proč si nešel dveřmi?" Zeptám se ho.
,,Ani nevim. Co kdyby tu byly tvoji rodiče. To bych jim řekl: Ahoj já jsem Peter jsi za vaši dcerou?" Zasměje se.
,,Jo to je pravda. Hele ale měl by si jít" řeknu mu a zase se posadim na postel.
,,Ty mě vyháníš?" Zeptá se mě s úsměvem Peter.
,,No... možná" řeknu.
,,Tak to abych šel" řekne Peter a už míří ke dveřím.
,,Ale prosim ťe. Pojď ke mě" řeknu a natáhnu k němu ruce.
,,No už jsem si říkal" řekne pobaveně.
,,Ale neměl by ses mi takhle vkrádat na balkón" dodám ještě ale to už mě Peter svalil v objetí na postel.
,,Petere!" Křiknu na něj.
,,Jsi normální?!" Řeknu ještě když se posadím.
,,Já myslím že normální jsem" uchechtne se Peter a konečně ze mě sleze. Začala jsem poradně lapat po dechu.
,,A taky jsi studenej" řeknu ještě.
,,Neeeee jsem asi teplej" ušklíbne se Peter.
,,Fakt?!" Řeknu překvapeně a hned na to se rozesměju. To rozesměje i Petera a tak si tam jen sedíme a smějeme se.
,,Ale tak jo. Jsem ráda že si tu. Jen mi přijde ujetý že si za mnou vlezl na balkon" řeknu mu ještě. Peter si lehl do mé postele a přikryl se MOJÍ peřinou.
,,Tak to ne tohle to. Okamžitě vylez" osupim se na něj.
,,Nechce se mi" řekne a usměje se na mě.
,,Tak pojď ke mě" dodá ještě a odkryje místo vedle sebe.
Protočim očima ale lehnu si k němu.
On mě přikreje a já si lehnu na jeho hrudník.
Začne mě hladit po rameni. Probleskla mi tělem příjemná husí kůže.
Pak jsem se zvedla a dala Peterovi krátkou pusu.
,,Tak já půjdu" řekne nakonec a vstane.
,,Vždyť si teď přišel" řeknu smutně.
,,Je devět hodin a May už asi obvolala všechny který mohla" zasměje se Peter a já s nim.
,,Jo rodiče mě už taky zprdli za to že jsem přišla pozdě z tý poutě" pak jsem se ale zarazila.
,,Jak si se vlastně dostal domů? A jak si vůbec tomu ptákovi zdrhl?" Kouknu se na něj.
Očividně ho tahle otázka pěkně zaskočila.
,,No... ehm..." začal.
,,Viděl jsem Spideyho jak skáče kousek odsud. No asi si nás zatím nevšiml ale pak tam přiletěl Iron Man alias Tony a pomohl mi. To ho zdrželo proto přiletěl později než Spider-Man" Vysoukal ze sebe Peter.
,,Tak hlavně že se ti nic nestalo" řeknu mu.
Peter ke mě přijde a políbí mě na krk. Zase se mi po těle mihne husí kůže. Bylo to strašně příjemný. Pak jsem ho políbila. V břiše jsem měla nádherný pocit. Peter mi dal ruce kolem pasu a já jemu na ramena skoro až ke krku.
Nešlo se odtrhnout. Bylo to dokonalý. Tak moc ho miluju. STRAŠNĚ MOC.
Ale sakra. Nakonec jsme se oba odtrhli jelikož nám chyběl kyslík. Ten je mimochodem k životu důležitý kdyby někdo nevěděl :D
,,Tak zítra puso" řeknu Peterovi s ušklebkem.
,,Jasan zítra" řekne a zase vyleze balkónem ven. Už je vidím jak kousek schází dolů a pak mi zmizel úplně.

Já se z něho zblázním. Ale i tak je moje všechno a nechci ho ztratit...

Ahojky🙏🏻 Po celkem dlouhé době je tu další kapitola. Já doufám že se vám líbí. Je taková nudnější ale takové kapitoly musí být aby pak mohli být ty akčnější😄❤️💋
Každopádně moc vás prosím aby ste se koukli na tuto holčinu ➡️_carlie_czech_ ⬅️
Je strašně skvělá píše, píše úžasný příběh tak bych byla ráda kdyby jste jí podpořili.
Jste moje zlatíčka❣️