,,Promiň, promiň že jsem ti to tajil, já ti to chtěl říct, už hodněkrát, fakt chtěl ale nevěděl jsem jak by jsi reagovala. Ale teď musim jít, je to fakt důležitý" řekne když si klekne přede mě.
Když se vám život obrátí naruby díky jednomu incidentu...
Nasedli jsme do auta a už jsme mohli vyrazit. Pak mě ještě zastaví učitel. Co chce? ,,Adell jen vám chci říct že zítra není škola je až v úterý. Ale vaše máma by to měla dostat E-mailem" řekne mi. Co není škola? No to hurá! ,,Dobře. Naschledanou" pozdravim a nasednu do auta. Asi po minutě cesty se mě mamka zeptala: ,,Kdo je ten kluk?" A podívá se na mě tázavě. ,,Em... myslíš učitele?" Zavtipkuju. ,,Ne. Myslím toho druhého" odpoví naštvaně máma. ,,Jo Peter! To je můj kamarád" zalžu. No i když jo. Je to můj kamarád. Oficiálně spolu nejsme. ,,No dobře... ale zatím by sis neměla s někým začínat. Bůh ví co by ti provedl" začne mi vykládat mamka. ,,Aby tě třeba nezbouchl nebo aby si se pak z rozchodu nezhroutila. Nebo aby ti v něčem nelhal a ty pak z toho byla zničená!" řekne znova. ,,MAMI! Je to jen KAMRÁD!" Řeknu naštvaně jelikož tyhle kecy nesnáším. Na to už mamka nic neřekne. Když přijdeme vystoupim a máma ještě jede zaparkovat. Otevřu dveře, vlezu do chodby a z ní hned do výtahu. Navolim poslední patro a už jedu nahoru. Ve výtahu je dobré místo na přemýšlení. Co budu dělat zítra? Co kdyby jsme s Peterem někam šli? Jo! Chci být s nim. Cinkne výtah a já z něj vystoupim. Jdu do kuchyně tam si vezmu brambůrky a džus. Pak si zalezu do pokoje a zamknu se. Převléknu se do pyžama, vlezu si do postele a vezmu notebook. Kašlu na to a pustím si horror, přesněji V zajetí démonů 2. Jedničku jsem viděla tak teď tu dvojku. U horrorů se sice bojím ale tak co už. Vždyť prostě for fun. • Oka jdu spát. Teda jestli se mi to povede... Snědla jsem celý brambůrky, vypila celej džus a dokoukala film. Kupodivu jak si lehnu, začnou mi padat víčka a za nedlouho usnu. • • Probudim se a první co udělám je že se kouknu na hodiny. Cože?! 11:56! Vždyť je skoro dvanáct hodin! Vstanu a popadnu mobil. Musim napsat Peterovi.
-Chat mezi Adell a Peterem-
Adell❤️🤤 : Ahoj Petere. Můžeš jít dneska ven?💕
Peter👅💋: Jasně s tebou vždycky!🤤 Pokud mi slíbíš že už se nenecháš zasáhnout žádnou zbraní😛
Adell❤️🤤: Neboj se😄💋
Peter👅💋: Vyzvednu si tě za půl hoďky👅
Adell❤️🤤: Oka😘
Ježiš za půl hodiny?! To abych sebou mrskla! Co vlasy? Myla jsem si je včera tak dobrý. Na sebe si vezmu... tohle? Ne! Fuj! Jo tohle je dobrý!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dobře. Dobře. Vybalim si kartáček a jdu si vyčistit zuby. Pak se nalíčim. Tentokrát si s linkami dám záležet. Aaaa hotovo. Dobře kde mám vak? Kde sakra je? Ok tak si půjdu koupit nový vak... super. No neva popadnu malinkou kabelku dám tam mobil, peněženku a klíče. Vykouknu z pokoje. Máma tu není! Rychle do sebe hodím jablko. A najednou se ozve zvonek. To je on! To je on! Rozběhnu se k výtahu, zmáčknu dolní patro a jedu. Vystoupim z výtahu a jdu pryč z paneláku. Už tam na mě čeká. Má strašně kouzelně rozcuchané vlasy. A měl na sobě též kostičkovanou košili, akorát v modré barvě. ,,Ahoj krásko" řekne a přijde ke mě. ,,No ahoj" řeknu a usměju se. ,,Jsi strašně krásná" řekne mi Peter a přistoupí ke mě blíž. ,,Já vim" odpovim mu a oba se zasmějeme. Pak si mě Peter přitáhne blíž a políbí mě. Rukou mu zajedu do vlasů a on mě chytí za boky. Pak si dáme chvíli pauzu. A pak zase. Takovýhle chvíle je třeba si užít. Já i Peter jsme to dodržovali. Je prostě dokonalej. Pak se odtáhneme a oba začneme lehce lapat po dechu. ,,Jsi dokonalej" řeknu na konec. ,,Proto jsem s tebou. Protože ty jsi dokonalá" oplatí mi lichotku. ,,Tak kam jdeme?" Zeptá se. ,,Potřebuju si jít koupit vak neva?" Odpovim mu otázkou. ,,Vůbec!" Řekne sladce, chytí mě za ruku a oba se vydáme směrem do čtvrtě s obchody. Dobře nebudu vám lhát... MILUJU OBCHODY! Prostě celkově. Mám ráda města, obchody, uličky, restaurace, kavárny a podobně. Na vesnici bych bydlet nechtěla. I když většina lidí který znám to mají na opak. Vešli jsme do jednoho nejmenovaného obchodu, kde většinou mají plno vaků. Tak Petere, bejt tebou si někam sednu jelikož tohle bude nadlouho. ,,Petere tohle bude na dlouho" řeknu a rozesměju se. ,,To nevadí mám času dost" řekne a usměje se. • Asi po patnácti minutách vybírání jsem si KONEČNĚ vybrala!
