IV. Nekonečná cesta

3.3K 167 11
                                    

Výtah mě zase odvezl až nahoru a já vystoupila.
Hodila jsem můj batoh skřížený s kabelkou na gauč a sama se tam hodila též.
Ani jsem nezapla televizi a jen ležela.
Pak mě ale to nic nedělání přestalo bavit a já si šla pro něco k jídlu.
Sáhla jsem po jogurtu a šla si zpět sednout na gauč.
Zapla jsem televizi a přepínala kanály.
Nechala jsem to na Simpsonech.
Bylo 18:36 a mě se už nechtělo nic dělat.
Vypla jsem telku, vyhodila krabičku od jogurtu a šla do pokoje.
V koupelně jsem se rychle osprchovala a vyčistila si zuby.
Pak jsem šla zas do pokoje a prevlékla se do pižama.
Zalehla jsem do postele a okamžitě usnula.

,,Dohajzlu!" Zamumlám když mi zazvoní budík protože jsem se lekla.
Udělala jsem to co každý den ráno a šla do šatníku tam jsem zvolila tento outfit

Udělala jsem to co každý den ráno a šla do šatníku tam jsem zvolila tento outfit

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Šla jsem do kuchyně popadla jsem jablko, peněženku a dala si to do "batohu".

I když jsem šla po ulici stejným krokem tak se mi zdálo že ta cesta je nekonečná.
,,Asi budu jezdit autobusem" zamumlám otráveně.
Konečně dojdu ke škole kde je zase hooodně lidí.
Když se konečně procpu ke své skříňce tak si vezmu učebnice a zamířim do třídy.
Matika. No. Je docela v poho ale že by mě nějak bavila...
Na matiku si sednu s MJ a celou hodinu zase prokecáme a nebo si kreslíme.

Celej den proběhne celkem rychle.
Po obědě zamířim do učebny 207.
Byl tam jedem pan učitel a pár dětí.
Mezi nima byli i MJ, Liz, Flash, Ned a Peter!
,,Aaa dobrý den slečno Ostonn, už na vás čekáme." Řekne pan učitel a podá mi ruku.
Já mu jí stisknu a pozdravim.
Sedni si kam chceš za chvilku začnem.
Zamířim ke kulatému stolu kde sedí Ned, Peter a MJ.
,,Ahoj" pozdravim.
MJ na znamení pozdravu zvedla dva prsty a ani nezvedla hlavu od knížky.
,,Ahoj Adell" řekl Ned a usmál se tím jeho úsměvem.
,,Adell?" Řekl Peter. Vypadal překvapeně ale pak se usmál tím úžasným úsměvem.
,,Pojď sedni si" Řekne potom a sundá batoh ze židle vedle něj.
Šlo to dobře. Věděla jsem většinu otázek co mi položili.
Ale nejvíc jich věděl Peter. Je hrozně chytrý a hlavně hezký a milí.

Když nám skončil dejme tomu "trénink" zašli jsme s Michelle na zmrzku.
Je fakt úžasná.


Večer jsem se už převlékla do pižama ale jen pro moje pohodlí.
Lehla jsem si do postele a vzala si noťas.
,,Proboha!" Vykřiknu když zazvoní zvonek.
Kdo to muže bejt?!
Ach jo. Zvednu se z postele a cestou k výtahu usoudim že to budou rodiče.
Pustím je teda do vnitř a už jen čekám kdy se vynoří z výtahu.
Asi nebudou moc nadšeni že spím v mini kraťáskách a tílku s velkým výstřihem.
Prý bych měla spát v něčem teplém ale to se jim říká když je tu vedro jak kráva.
,,Ahoj?!" Řeknu a udiveně se podívám do výtahu nejsou tam rodiče ale Peter!
,,Ahoj nerušim?" Zeptá se a zčervená.
,,Ne nerušíš ale co potřebuješ?" Řeknu a pak mi dojde že na sobě mám své "úžasné" pižamo a zrudnu.
,,Jen že zítra nepřijdu do školy... někam jedu a nevim jak dlouho tam budu tak jsem se jen přišel rozloučit." Řekne.
To jako odjíždí na rok? Že se kvůli tomu přijde se mnou rozloučit?
,,To je škoda. Ale co se dá dělat." Řeknu a pokročim rameny.
,,Chceš něco k jídlu nebo k pití?" Zeptám se ho.
,,Nene to je dobrý. Už bych měl jít jinak teta začne šílet." Řekne a rozejde se zpět k výtahu.
Pak se ale otočí a přijde zpátky ke mě.
Obejmul mě a já jeho taky.
Asi minutu jsme tam jen stáli v objetí.
Nechci aby šel pryč. Proč tu u mě nemůže zůstat?
,,Tak já už půjdu" řekne a pomalu se odtáhne.
,,Tak se měj" řeknu a zamavám mu.
Výtah dole cinkne a já se rozhodnu si sednout na gauč.

Koukám se asi 2 minuty na televizi když pak slyším cinknout výtah.
,,Petere?" Řeknu a otočím se.
Ale ne. Rodiče. Tak přece jen dneska přišli.
,,Cože? To je ten kluk co tu byl?" Řekne naštvaně táta.
,,Ty s nim něco máš?" Zeptá se mamka a probodává mě pohledem.
,,Ne nebojte je to jen můj nejlepší kamarád. Jdu do pokoje" řeknu a pak mi dojde že mi tu vlastně bez nich bylo lépe.

Lehnu si do postele a snažím se usnout. Asi po čtvrt hodině se mi to povede.


V pátek ani o víkendu se vůbec nic nedělo.
O víkend jsem jen byla s MJ v knihovně a v kavárně ale jinak jsem byla doma.

Pondělí
,,Snad už dneska Peter přijde do školy."
Řeknu si když jedu výtahem dolů.
Jak jsem řekla ve čtvrtek tak jsem jela autobusem.
Přišla jsem na zastávku a asi 2 minuty čekala než autobus přijede.
Zaplatim, a jdu hledat místo.
Pak uvidím Petera jak sedí u okna a asi mě neviděl.
,,Ahoj mužů si přisednout?" Řeknu.
Očividně se Peter lekl ale pak se hned usmál.
,,Jasně" Řekne a sundá batoh ze sedačky vedle něj.
Sednu si a pak to uvidím.
Má monokla.
,,Bože co si dělal?" Řeknu a lehce přejedu palcem po té modřině.
,,Trošku jsem se porval" řekne apokrčí rameny.
Chudák je samá rvačka.
Soucitně mu položim hlavu na rameno.
,,Jakto že jedeš autobusem?" Zeptá se.
,,Nebaví mě chodit pěšky" řeknu a zazubim se.
,,Jsi moje nejlepší kamarádka" řekne najednou Peter.
,,Děkuju. Ty zase můj nejlepší kamarád." Odpovím a zase si položim hlavu na jeho rameno.
Cesta byla docela rychlá ale hodně jsme zastavovali a nabírali nové děti.
Pak nastoupila Liz a mávla na mě.
Zvedla jsem hlavu z Peterova ramene a taky na ni mávla.
Bylo mi najednou trošku trapně.
Vim že se Peterovi Liz líbí a nechci mu to nějak pokazit.

Pohled Petera
Zvedla hlavu z mého ramena a na někoho mávla.
Když jsem se tam podíval zjistil jsem že je tam Liz.
Asi to Adell bylo trapný když jí Ned řekl že se mi Liz líbí ale pravda teď byla jinde.
Já mám rád Adell.
Ze začátku jsem si tím nebyl jistý ale teď jsem si tím naprosto jistý.
Byla prostě úžasná. Její smích, její oči, její povaha no prostě je celá dokonalá.
,,Děje se něco?" Zeptám se když už nějakou dobu semnou nepromluví.
,,Ne nic" řekne a usměje se jejím okouzlujícim úsměvem.
I když to měla být jen krátká cesta autobusem doufal jsem že neskončí.

Ahojky❤️ tady máte další část. Docela mě to baví takže teď budu vydávat častěji. Jsem fakt moc ráda za všechny krásný ohlasy. Děkuju moc😘🔝

You can never hurt me... « Peter Parker » ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat